

Paní Bohumilka se zase blejskla. Kdyby raději psala rubriku o pěstování meruňek než o AI.
Studie o subliminal learning je reálná a zajímavá, ale článek ji podává zbytečně bulvárně. Nejde o to, že AI „dostane násilné sklony“ jako člověk. Jde o riziko, že model trénovaný na výstupech jiného modelu může převzít skryté nežádoucí vzorce chování. To je odborně důležité téma, ale zasloužilo by si přesné vysvětlení, ne hororový titulek postavený na jedné šokující větě.

Chápu, že podobná jídla měla své místo v době, kdy lidé celý den fyzicky pracovali na poli, maso bylo vzácné a hlavním cílem bylo levně doplnit velké množství energie. Tehdy dávala pořádná porce škrobu určitý praktický smysl.
Ale proč je v roce 2026 prezentována kombinace brambor, rýže a sádla jako vhodná samostatná večeře? Jde v podstatě o sacharidovou přílohu smíchanou s další sacharidovou přílohou, s minimem bílkovin a bez rozumné nutriční rovnováhy...

Ještě než jsem otevřel diskuzi, zajímalo mě, kolik ublížených mužů se okamžitě ozve. A přesně to se potvrzuje.
Ano, i ženy umí být záludné, manipulativní a umí ranit ego. To nikdo soudný nepopírá. Ale s autorkou souhlasím v tom, že tenhle konkrétní typ uraženého, ješitného kňučení je typicky mužský projev. Zajímavé je spíš to, jak málo mužů má odvahu si to přiznat.
Skutečný muž a gentleman nepotřebuje v každé podobné diskuzi fňukat, jak mu...

Klasický klickbait paní Bohumilky...
Tohle je přesně ten typ článku, který u AI tématu škodí debatě. Z laboratorní simulace s deseti agenty se udělá dramatický příběh o tom, že AI „vládla světu“ a rychle selhala. Jenže to není popis reálného světa, ale specificky nastaveného virtuálního prostředí s vlastními pravidly, nástroji a pobídkami.
Seriózní článek by vysvětlil metodiku, limity experimentu a opatrně odlišil...

U Bohumilky už to podle mě není náhoda jednotlivého článku, ale opakující se styl. Její texty často staví na negativním rámování, silném titulku a tématu, které v čtenáři snadno vyvolá obavu nebo odpor. Dříve jsem podobný vzorec vnímal u jejích vztahových textů, dnes ho vidím u článků o AI.
Samotné případy mohou být reálné a důležité. Problém je, že zpracování často končí u emoce. U tohoto článku by bylo podstatné řešit chybovost detekčního systému, postup...

Tento článek je podle mě, jak už bývá u paní Bohumilky ve zvyku, příklad slabé technologické publicistiky.
Dobré téma, ale zpracování opět stojí hlavně na varovném rámci. AI je vykreslena jako nástroj, který člověka svádí k pohodlnosti a oslabuje jeho mozek.
Jenže problém není tak jednoduchý. AI může vést k intelektuální lenosti, pokud ji člověk používá pasivně. Stejně tak ale může zlepšit učení, zpřesnit...

Tento článek je podle mě další ukázkou slabé technologické publicistiky. Vezme se relevantní problém, dá se mu dramatický titulek a čtenář dostane hlavně obavu, že AI ho po čtyřicítce automaticky odepisuje.
Jenže takhle jednoduché to není. Pokud model při určitém zadání upřednostnil mladší kandidáty, je potřeba řešit metodiku, formulaci promptu, opakovatelnost výsledku, typ použitého modelu, trénovací data a rozdíl mezi experimentem a reálným nasazením v HR...

Tento článek pracuje s velmi vážným a citlivým případem, proto by si zasloužil mimořádně pečlivé zpracování. Místo toho opět vidím hlavně dramatický titulek, silnou emoci a omezený analytický přesah.
Pokud chatbot skutečně selhal při komunikaci s člověkem v sebevražedné krizi, nejde o běžný technický problém. Jde o otázku bezpečnostních pojistek, lidského dohledu, odpovědnosti provozovatele, designu konverzačního modelu a hranice mezi asistentem, důvěrníkem a náhražkou terapeuta....

Tento článek podle mě znovu ukazuje slabinu části technologické publicistiky - tedy konkrétně tu část, kterou píše paní Bohumilka K.. Vezme sreálný problém, dá mu dramatický titulek a čtenář je veden hlavně ke strachu. Přitom rozpoznávání obličejů v obchodech je právně i eticky velmi zajímavé téma.
Zásadní otázky jsou jiné. Kdo člověka do databáze zařadil? Jak se ověřuje správnost záznamu? Jak rychle se lze bránit? Kdo nese odpovědnost za újmu? Jakou roli...

Přitom na fotce nevypadají jako alkoholici 😀 Jak se nám ty typicky české rysy krásně uzavřeli v kruhu (-věda - chlast - zlaté ručičky-) Dobrá práce, snad už bude dost líhu pro každého 😀 😀
25