když už by člověk chtěl vzít někoho ze současné vlády na milost,jako třeba Macinkiu, za jeho projev v OSN, (nebo Babiše víckrát už, za něco...), stejně vždycky vyčouhne něco odpudivého, odporného, zlomyslného, ubohého.Nedá mi to tak nevidět. Nečekám od nich nic dobrého, protože se to od bezcharakterních čekat nedá.

neskutečně přízemní a sobecký člověk.

Jak malé děti, neuvěřitelné...

A k tomu, že ke zbrojení neměli ještě čas nic udělat, - ale udělali: zmenšili zbrojní rozpočet a odmítají ho zvýšit na slíbenou výši.

Ach jo... neuvěřitelná bída české politiky. To je tak, když ji dělají lidé bez charakteru, vedeni pouze vlastními zájmy.

U Petra Fialy bych si nebyl diagnozou narcismu jist.

Potřebujeme ministra, který má zakázané sociální sítě (ministra, který nezvládne ani je)?

Svět se zbláznil. Proč se s devianty zachází jako s dětmi?

Trump je ještě mnohem lepší příklad... Kdyby v normálním podniku působil někdo to, co působí on... šel by okamžitě, určitě by nedostal svěřenou ani roli vrátného.

to bude dost matoucí společnost. Neřekne se v ní sprostého slova, ale chovat se všichni budou - tak jak se chovají. Slušné slovo pro popsání toho nenacházím. Ale vy víte...

to je odvrácená strana logiky "silnější bere". (totéž se povedlo Putinovi). "Silnější" si vytváří svým chováním protivníky a ti se budou spojovat. Život nenese dál síla ale schopnost dohod, nebo dokonce důvěry.

Myslím, že je to jinak. svět marketérůp je velmi uzoučký. Řekl bych, že Pavel ve svém předchozím životě snesl statečně hodně a Macinka se ho nemůže dotknout... Ale usoudil, že by bylo dobře, kdyby se v politice přestalo chovat takhle - uboze, frackovsky, trumpovsky... Tak nastavil zrcadlo, nic víc. Není to záležitost pro marketéry, ani ne už jen pro diplomaty, ale je to etický problém, který za tím vězí a začíná být nutné na etiku myslet, jinak lidstvo... Zobrazit vše

a čeká, že mu budeme vděčni a zavázáni a všechno mu odpustíme nebo co?! Ať se stáhne do své země. Ani pak mu nikdo děkovat nebude. Po tom všem?!

ne taktická ale ETICKÁ chyba. Štve mě, jak jsme etiku vymazali ze života, nejen politického, ale i osobního.

Nevím, co se stalo... Politice se dostalo dvojího falešného rozměru: Show byznys (rozměr zábavního průmyslu - to jsou "ti, kteří mě baví") - náboženský rozměr (rozměr, v kterém se rozhoduje o Všem, o "spáse").

Ani jedno od politiky, politiků rozhodně nechci. ať se starají o pouhý běh ekonomiky, o vnější bezpečnost.

Když o nich politicích nebudu skoro vědět - tak je to super, je to v pořádku.

hlubší pád, pád na dno si už nedovedu představit. To je na stejné rovině, jako kdybych já přijal od někoho třeba čestný doktorát...