

Když jsem byla puberťačka, tak jsem Václava Neckáře milovala. Vzpomínám, že v časopise Mladý svět psali o tom, že se stal otcem, že má syna Vaška a já z toho byla moc nešťastná, jak takový idol mohl mít partnerku a dokonce i dítě?! A teď čtu, že to dítě, na které jsem jako holka asi trochu žárlila, zemřelo a je mi z toho nedobře. Václava Neckáře mladšího jsem nikdy nepoznala, ale zpráva o jeho narození i o jeho odchodu mi udělala v duši smutek.

Jak je možné, že desátnice, jejíž psychická odolnost je tak špatná, je příslušnicí Hradní stráže? Tam bych čekala, že budou působit lidé s odolnější psychikou. Rozhodně neobhajuji pokus o znásilnění, ale takto se hroutit po tak dlouhé době je trochu zvláštní. Představa, že všichni příslušníci této elitní jednotky jsou na tom psychicky podobně jako tato žena, není hezká.

Paní Jelen jsem z vás jelen. To, že život za socialismu za nic nestál, na tom se shodneme, ale když vy jinak vždycky píšete takové pitomosti. Nemůžete pořád jenom paušalizovat, život nebyl tak jednobarevný, jak nám tady stále namlouváte. Je třeba zdůrazňovat, že se za bolševika nežilo dobře, to ano, ale psát velmi často hlouposti, tak jak to děláte vy, je zbytečné.

Nic proti panu Grolichovi, ale Prachař se asi zbláznil.
8