

Dnes jsem už v důchodu, ale byla jsem u toho, když v Berouně pan Václav Roztočil zakládal tým Berounské lvice. Na první mezinárodní zápasy jela děvčata do Švýcarska. Spala v protiatomovém krytu - na rozdíl od ostatních družstev - tiše záviděla soupeřkám jejich vybavení, jejich sponzory, jejich možnosti. Ale nikdy to nevzdaly. A dnes ? Mají výsledky, jsou to bojovnice. Co o jejich dřině a odříkání Macinka ví ? Nic. Jen blbě kecá.

Nejlepší by bylo, kdyby ses odporoučel sám, Babiši. Pak bychom byli těchto tvých tanečků ušetřeni. Neříkám, že mi na vládě pana Fialy nic nevadilo, ale tahle vláda to dotahuje k naprosté "dokonalosti". A vy, sedící koblihy v parlamentu a nahrávající Babišovi do karet, na vás platit nechci a přesto mi nic jiného nezbývá. A nejsou to jen stokoruny. A na rozdíl od televize či rozhlasu, vypnout vás taky nejde.

Vážení bývalí studenti. Vy, kteří jste se v dobré víře v lepší zítřky nechali v roce 1989 od Metnarů mlátit na Národní třídě, tady vidíte, jak jsou vám dnešní politici vděční. A s politiky i řada našich spoluobčanů, kteří Vaši odvahu bagatelizují nebo se jí dokonce vysmívají s tím, že byla zbytečná, protože bylo vše předem domluvené. Já jsem v socialismu žila a všem těm, kteří tady vyjádřili svou neúctu, bych alespoň rok pobytu v takové době přála.

Babiši, jestli chceš něco udělat pro důchodce, tak vrať těch 7 miliard, které nám všem dlužíš. Dá se za ně postavit spousta domovů pro staré lidi, kteří nemohou zemřít doma. Už jsem také důchodce a kdybych měla jíst jen suchý chleba, tak tebe volit nebudu (učili jsme se, že v oslovení se píše velké písmeno, ale protože si tě nevážím, tak to budu psát takhle). A nějakých 2000 to nezmění. Opět kradeš, tentokrát mladým lidem jejich budoucnost.
Klidně si do mě...

Jsem ůchodce a moc mě mrzí způsob, jakým vláda Babiše řeší důchody.
Nechci nějakých 2.000,-. Co se za ně dá koupit a proč ? Ať vezme oněch 5 miliard, co bude tenhle nepromyšlený a zbytečný krok stát, a postaví za ně třeba těch 2ooo míst v domovech pro seniory. Abychom v nemoci ze stáří nemuseli přemýšlet o tom, z kterého mostu se dá život ukončit.
