

Takovou práci bych brala všemi deseti.
Jelikož mám často zdravotní potíže a časté návštěvy lékařů, tak klidně 2 dny v týdnu do práce a 3 dny dělat z domu, prostě podle situace, jak mi zrovna je, jak mám lékaře, takže klidně si dodělat práci po večerech. Bohužel nemůžu takovou práci v blízkosti najít.

Jako bych četla o sobě, léčbu mám také doživotní, ale zázrakem metastázy zmizely. Léčím se teda už 11 let a dvakrát jsem měla remisi. Děti máme také 3, jen mi zjistili nádor na nadledvině ve 30ti, když měly děti 5 let, 3 roky a 9 měsíců. Každopádně jsem věřila, že se prostě uzdravím, že tady rodinu nenechám a měla jsem štěstí. Ano, není to jednoduché, různé problémy jsou, ale musíme být optimisté, i když samozřejmě ne vždy to jde, obzvláště, když chodím...

Snad se zcela uzdraví. Bohužel tohle se může stát, za to nikdo nemůže, vdechnutí jídla se může stát i dospělému.
Je ale hrozné, že na léčbu chlapečka z ČR peníze nejsou, ale na migranty, kteří peněz zneužívají, na ty bude pořád.

Proč se o tom pořád píše, vždyť se to všeobecně ví, hlava mi to nebere a čím dál víc mě to štve. 11 let se léčím s rakovinou, léčbu mám doživotní, ID mi z ničeho nic zcela odebrali, předpokládám právě proto, aby bylo na UK. Pracák mi nedá ani korunu a kvůli různým zdravotním problémům a omezením mi ani práci najít nemůžou, i když do práce chci. Co mám ale dělat mi neporadí nikdo.

Opravdu nečekaně je to tady znovu. Je mi z toho až do pláče, když mně odebráli ID, i když už mám doživotně onkologickou léčbu, jsem bez koruny a cizinci si užívají. Neuvěřitelné, okamžitě bych jim dávky zrušila. Tolik peněz by se mohlo využít třeba na sbírky pro nemocné děti, místo toho se tady rozhazují.

Myslím, že teď to bude především o prioritách mladých lidí. Pokud dítě chtějí, uskromní se, pokud ne, pak si můžou užívat.
Ano, vše je drahé, ale zase jsou jiné platy. Já když šla před 16ti lety na mateřskou, pracovala jsem v bance a měla 14000 hrubého, manžel neměl o moc víc a přesto máme 3 děti, které nikdy nestrádaly a mají vše co chtějí a potřebují.

Jistě, že vadí, 11. rok se léčím s rakovinou, můj zdravotní stav lepší nebude a bude se jen zhoršovat. ID mi odebrali a když jsem si znovu požádala, zamítnuto, posudkový lékař si vůbec nevžadal nové lékařské zprávy od obvodní lékařky.

Máme 3 syny (11, 14 a 16 let), všichni tři hrají fotbal, tréninky 3x týdně a každý víkend zápas. Každý hraje v jiné věkové kategorii, takže mají tréninky i zápasy časově různě, většinou je to o víkendech tak, že dva hrají jeden den a třetí druhý den. Patříme k té hrstce rodičů, kteří na zápasy jezdí pravidelně, když to z nějakého důvodu nejde, vždycky se to nějak udělá, kluci by si fotbal utéct nenechali. Když nemají sezónu, mají přátelská utkání nebo...

Nezbývá, než pevně věřit, že to tak nebude a těch let tady Laďka bude mnohem víc.
Když jsem já onemocněla rakovinou ve 30, tak mi také dávali 5 let. Třetí nejmladší syn měl tehdy 9 měsíců, takže absolutně nepředstavitelná realita. Teď je mi 40, měla jsem dvakrát recidivu, onkologickou léčbu doživotní, ID mi odebrali, takže jsem zcela bez příjmu, jelikož můj zdravotní stav bohužel nedovoluje chodit pravidelně a na mnoho hodin do práce, ale...... i když...

Mám 3 syny fotbalisty (11, 14 a 16 let), takže takového trenéra bych zavřela, až zčerná, to je prostě neodpustitelné.
Kluci naštěstí moc dobře ví, že nikdy nemají sedat do auta s žádným člověkem, který pil, raději mají volat a kamkoliv pro ně já nebo manžel přijedeme.
Bohužel k nehodě může dojít kdykoliv, ale pokud v tom hraje roli alkohol, je to absolutní nezodpovědnost.
6