Kraje a Praha mají pravomoc zřizovat střední školy. Obce mají pravomoc zřizovat základní školy. Má někdo odpovědnost za to, když to neudělají? Ano, zastupitelstva, ale jen všeobecnou, politickou. Voliči to můžou jednou za čtyři roky těm, co to neudělali spočítat u voleb a mezitím se zařídit, rozuměno zaplatit za soukromou školu.

Problém není v nové legislativě kolem kurýrů. Problém je v tom, co je uvedeno v článku, tedy to, že podnikatel na IČO odvede ročně o 240 tisíc méně než zaměstnanec a jeho zaměstnavatel při stejném hrubém příjmu. Ten rozdíl je prostě příliš velký na to, aby nemotivoval a nelákal různé podnikatele a firmy k tomu, aby vymýšleli jak platit ičaře spíše než zaměstnance.

Když byl v devadesátých letech demontován starý systém řízení státu, převládla všude silně myšlenka nezávislosti a přesunu pravomocí z centra níže. Bylo to správné a pochopitelné. Za více než třicet let jsme ale dospěli k tomu, že z centra jdou stále finanční zdroje, ale pravomoci jsou stále častěji používány ku prospěchu těch, kteří ty lokální pravomoci mají. A nemusí jít přímo o zneužívání. Prostě často jen chtějí zachovat systém, který je na pozice... Zobrazit vše

Té úvaze zcela chybí rozměr ambicí. Není problém mít work-life balance dle článku a brát jako zaměstnanec padesát tisíc hrubého měsíčně. A když se zaměstnanci zdá, že ho zaměstnavatel moc tlačí, tak zkusit jít jinam. Chtít ale brát sto nebo dělat vlastní byznys a chtít mít stejný balanc nefunguje. V životě je vždy něco za něco.

Na ministerstvu tuší, co by to mohlo znamenat. Bohaté firmy by platily svým dobře placeným zaměstnancům privátní zdravotní péči. To se už dnes dělá, ale bez daňového zvýhodnění. Ještě to podpořit by opravdu nevypadalo jako opatření pro naše lidi.

To je trochu tendenční komentář. Dám příklad toho, proč je to naopak dobře. Dnes těch 400 tisíc podnikatelů de facto rozhoduje o tom, jaké slevy na daních svým zaměstnancům uzná. A přiznejme si, že často benevolentněji, než zní zákon. Stát to nemá jak zkontrolovat jinak, než do těch firem poslat kontrolu. To je dvojí problém. Někteří zaměstnanci podvádějí s přimouřeným okem zaměstnavatele a státní kontrola je drahá a neefektivní.

Lidé mají čtyři tisíce miliard korun v úsporách, zvažují, jak je zhodnotit a věří, že nemovitosti jsou dobrá investice. Zároveň si nikdo skoro nepamatuje, kdy ceny nemovitostí klesly. Ta víra v to, že růst cen je "zaručený" drží poptávku vysoko. Zmiňované vzdalování se do poptávky spíš nepropíše. Široce přijímaný názor, že byt je prostě dobrá investice může nahlodat pouze propad cen bytů. A co ho může odstartovat je otázka "za všechny peníze".

Ceny rohlíků se přeci taky mění podle burzovních cen pšenice každý den. Alespoň tedy u nás v Agrofertu. Tak proč by to nemohl dělat MOL a Unipetrol s naftou? To dá rozum, ne?

Jakákoli vláda by udělala nejlépe, kdyby se zaměřila dovnitř a zlepšila fungování státu. V byznysu by se řeklo jeho strukturu, organizaci a procesy. Když pár let nevznikne žádná nová vize, tak se nic tak strašného nestane.

To, že za vysoké ceny mohou pumpaři jsou spíš pohádky. Důkaz? Vláda bude cenu vypočítávat z velkoobchodních cen rafinérií. Jedním z indexů je index Unipetrolu UIC. Podle tohoto zdroje byla cena nafty 28. února cca 26 Kč a dne 2.4. 38 Kč. Vše jsou ceny bez DPH. Rozdíl v ceně bez DPH je 12 Kč, což je zhruba 14,50 včetně DPH. Nafta na pumpě stála 28.2. 33 Kč včetně DPH, 2.4. 48 včetně DPH. Rozdíl je 15 Kč což je skoro přesně rozdíl velkoobchodní ceny. Expert... Zobrazit vše

Argumentovat bojem s inflací a to tak, že měsíční skok cen nafty ze 33 na 46 korun se zavedením regulace způsobí menší inflaci než skok z 33 třeba na 49 korun bez regulace, je slušně řečeno zcela nepodložená spekulace. Navíc na boj s inflací tu máme ČNB, která na to má reálné nástroje. Je to ze strany vlády čirá politika, ekonomie pláče. Krátce řečeno, v tomto bodu je pan Nádoba vedle.

A uměla by paní Marksová uvést příklad evropské země, která to dělá dobře? Nebo všude vládnou ti starší nepřející heterosexuálové?