
"Riziko, že Írán tajně usiluje..." je možná vyšší, ale reálná šance, že jadernou zbraň vyrobí rozhodně nikoli. A tady přeci nešlo o nějaké "riziko", nýbrž právě pouze o to, zda a kdy je schopen svého cíle dosáhnout. A ta "šance", i "doba" se značně vzdálily, takže navzdory vší problematičnosti akce svůj cíl splnily. A ony ještě ani zdaleka neskončily.

„Mít názor a způsob, jakým ten názor projevím, jsou dvě odlišné věci,“ odůvodnila rozsudek Ivana Tichá, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1. K tomu snad již netřeba dalšího komentáře, paní soudkyně to několika slovy dokonale vystihla.
P. S. je douška: Pito Mio "obviňuje" soudkyni z pokusu o ovlivňování voleb; také by ji tak obvinil v případě, kdy by rozhodla o zproštění, také by tím přeci mohla mít vliv na voliče?

Tak ať opíší ten "severský" zákon a pak se můžeme dál bavit. Zatím to jen Klempíř zmastil tak, že to i na Burešovce bylo moc, takže se zákonu chtějí vyhnout nějakou vládní fintou.

Tady je jasně patrno, jak důležitá jsou NGO, zejména, když nečerpají žádné příspěvky ze státního rozpočtu. Jsem opravdu zvědav, zda se ta aktuálně u nás u moci držící banda odváží takového kroku, jako Moskva, totiž označí podobná občanská sdružení za agenty zahraničních mocností, postaví je mimo zákon a členy pošle do gulagu.

Tedy pokud je tohle pravda a ne jen nějaký "blaf" tajných služeb, tak to by snad byl skutečně vtip století - fundamentalistické muslimské teokracii vládně teplouš; to tedy nevymyslíš! Ale vlastně "vymyslíš", teď mě napadla pointa polského filmu Sexmise.

Jsou-li ke schválení předkládány samé zhůvěřilosti tak, jak to dnes a denně máme možnost vidět, je to povinnost nejen vůči jeho voličům, nýbrž celému státu.