k vánočním trhům jistě patří i degustace punče, ovocného turbomoštu, pokud se neomezíte jen na Prahu pak i další místní speciality a víc na východ už ochutnáte třeba i tatranský čaj, a nakonec, doma si věrný Moravák destiluje klidně i naložené kopřivy, pokud jich má nazbyt a nemusí krmit hejno hus.

Také vidím chybu: Krajský ústav národního zdraví - KÚNZ a Okresní ústav národního zdraví - OÚNZ. Každý pamětník to ví. Po znárodnění bylo vše " národní". Proto se zlobím, když jsou chybně rozepsané zkratky. Chat mi dokonce psal, že OÚNZ je Obecní úřad národního zdraví. To už byl vrchol arogance, nebo neznalostí. A snad všichni chápou, že nesmí psát o něčem, co sami neznají. Ani AI by neměla psát o věcech, době, kterou nezažila, nepochopí ji.

Dovolím si doporučit fígl, který málokdo používá. Všechno koření - pepř, kmín, bobkový list, se může restovat pár sekund před dáním cibule do sádla v hrncu, protože pak to teda parádně provoní a šmakuje ještě víc. Samosébně, papriku a česnečisko přidáváme až těsně před zalitím směsi, aby nezhořkly, jak fujtabl na dně kotlíku, ale opravdu mi funguje dávat koření před cibulí, mnohem lépe než před zalitím. Díky, Heřmanku, totto je parádní recepis na nedělní... Zobrazit vše

Máme tu filmy s odstupem času a časem prověřené. Každý poctivý čtenář ví, že knihy jsou mnohem lepší, než filmová zpracování, ale na Mayovkách si tehdy dali všichni záležet. Samozřejmě nic se nevyrovná představám hrdinů získaných z knižních ilustrací pana Buriana. A pak jsou tu děti z výtvarného kroužku, které svým kamarádům ve škole rády nakreslí hrdiny divokého západu jednoho po druhém, podle pořadí, v jakém knihy čtou. Tomu říkám štěstí. Já šťastná. Mír. Howk.

Člověk si musí vzít slovník, aby správně pochopil, co je v nabídce ještě poctivý koláč a co už je dortík - cake. Opravdu to máme v naší České zemi zapotřebí? Když už jedu v západním kurzu, tak ke kávě podávám koblihu. 🙂 Asi mám být ráda, že se ve voze nepodávají plněné taštičky pie. 😛 To bych asi raději vystoupila a citovala Schakespeara v originále. Koneckonců cestou je dost času na to, abych se jeden, dva sonety naučila. Cestování není až tak o jídle,... Zobrazit vše

Praha má a vždycky měla pro nepražáky podivné kouzlo, jet do Prahy, znamenalo nemuset od kuropění dřít na poli, ve vinohradu, ve stájích, v chlévě, nemuset běžet, plavat ranní trénink, nezafárat. To si Pražák neuvědomí, že nepražáci si to užijí i přes nepřízeň počasí. A být zocelený větrem a zimou má užitek, ne že ne. Ale zpět k tomu pocitu jet do Prahy. Ráno se pěkně ustrojit, jít na nádraží, sednout si do pohodlného zájezdového autobusu a nechat se víc... Zobrazit vše

chápu, jak ohromné stavební dílo vodojemy na Žluťáku jsou, jejich skromnější verze na Bílé hoře možná zaostává ve velikosti, zpopularizování, nebo návštěvnosti, ale nikoliv v architektonické nádheře.

Brno je podkopané všude. Dokonce jsou i vodojemy na Bílé hoře a ty jsou prý fakt luxusní. Ale nikdo o nich nemluví, tak to musím napsat aspoň sem. A pak ty podzemní továrny - Zbrojovka pod Židenickým kopcem doslova u hřbitova, také dlouho popíraná a neprozkoumaná. Nebo Stránská skála, tunel u Tišnova - tam se montovala letadla za války. Náš školní protiletecký kryt pod školou ZŠ Kuldova - tedy spíš pod Šámalovou ten byl také dobře udržovaný, ale ostatní... Zobrazit vše

Ohledně Snapea, ve Španělsku ho dabuje počítačový hlas drsňáka, vůbec to nelahodí uchu, jako české znění s panem Procházkou, což nechápu, ale budiž. A jeden z prvních dabigů, kde si ho pamatuji, tak to bylo ve filmu Krotiltelé duchů II. kde daboval chlápka, co se nakonec změnil v psa střežícího bránu do jiného světa. Tehdy mě to bacilo do uší, než se objevily titulky a oznámeno, že opravdu Aleš Procházka(!)

Výborné. Melodický hlas.

vyrostla jsem na jeho písničkách o padajícím listí, o uhlíku v kapse, o dece a rumu svázaných do uzlíku a samotnou mě z toho toulání mlhavým ránem asi bolely nohy, protože jsem od gramofonu neodešla, ale vydržela a hodiny poslouchala a čekala, kdy budou tyto hrát v rozhlase. Zářijové slunko se vždycky prodralo mraky a prosvítilo hromady barev v korunách stromů. To, a když se ten zlatopád spustil na zem, to je pro mě navždy píseň podzimu. Díky Wabimu, dík, Wabi.

V plánu je prý i něco jako Finská vesnice nad areálem Bzzukot v Juliánově. To máme s přes kopec novými domy Pod Hády a novou čtvrtí okolo budoucího výjezdu z tunelu pod Bílou horou dalších mnoho a mnoho bytů.

Lidé by měli mít šanci najít si v Brně práci, když už tady chtějí bydlet. A nejsou tu zrovna velké továrny jako dříve - Zetor, Zbrojovka, Královopolská strojírna, První Brněnská, Šmeralovy závody, ani žádná z přádelen v textilním průmyslu se neobnovila... Zobrazit vše

Záchodky v Brně, to je velký problém už roky. Člověk musí pořádně plánovat, když vyráží do štatlu na špacír, nebo do rachoty, aby věděl, kde jsou v dosahu a kam až vydrží. V určitém věku je to pro lidi opravdu problém, takže velký dík za každou možnost civilizované toalety. A ta v retro stylu bude také vítána, pokud bude správně fungovat. pěkné obklady dělají divy. Pro mě je retro i jen barevná keramická sanita, nebo dobové prkénko. 🙂