Mám ráda lidi, kteří se nesnaží působit chytře v každé větě. Inteligence je často nejviditelnější právě v tom, co člověk nemusí dokazovat: v dobré otázce, poctivém „nevím“, ochotě změnit názor a schopnosti opravdu poslouchat, ne jen čekat na vlastní chvíli zazářit.

Kolik lidí můžeme nazvat přáteli, než to slovo začne znamenat skoro cokoliv?

Jako vietnamská Češka občas nepřekládám jen slova, ale i vzdálenost mezi lidmi. V češtině máme známé, kamarády a přátele, jenže slovo přítel jsme částečně přenechali romantickým vztahům. Vietnamština zase dokáže blízkost, věk i vzájemné postavení prozradit už tím, jak se dva lidé oslovují. Polština si výraz pro skutečného přítele šetří opatrněji, v korejštině může o... Zobrazit vše

Tenhle text jsem původně napsala v angličtině, ale česká verze si tak nějak řekla o své místo na světě. A protože čeština je můj mateřský jazyk, nechtěla jsem udělat jen překlad větu po větě. Česká verze se na stejné téma dívá trochu jinou optikou, protože právě v Česku jsem vyrůstala, chodila do školy, učila se přijímat pochvalu, mluvit o sobě a hledat hranici mezi skromností a zbytečným zmenšováním sebe sama.

Píšu v ní o vietnamské skromnosti, o plném stole, u kterého hostitel pořád... Zobrazit vše

První článek na Medium.cz je venku. Teď jen nevím, jestli jsem si otevřela dveře k novým čtenářům, nebo velmi zdvořile vstoupila do jámy lvové. Každopádně už jsem uvnitř.

Lidé.cz jsem znala spíš jako název z minulosti, takže mě docela překvapilo, že se služba vrátila jako nová sociální síť. Profil jsem si založila hlavně ze zvědavosti, protože mě zajímá, jestli tady lidi opravdu začnou psát, nebo si sem jen všichni přijdeme na chvíli prohlédnout ten reboot. Každopádně ahoj, asi jsem tu.