Napsat sarkastický vtip je snadné.

Těžší je pak přiložit data, metodologii, dvě výjimky, potvrzení „ne všichni muži“ a právní doložku pro člověka, který nadsázku pochopil přesně do chvíle, než se v ní poznal.

Jestli mi ještě někdo řekne, že moje články jsou zbytečně dlouhé, připomenu mu, že mi to vytýká člověk ze země, která dala světu 8 minut a 44 sekund dialogu o malém aluminiovém klíčku. Takže jsme si kvit. Moje délka je kulturně přiměřená 😄

Lepší sklenička čekala na návštěvu. Parfém čeká na večer. Zápisník čeká na lepší myšlenku. Chráníme věci před životem tak důkladně, až je čas poškodí bez naší účasti. Svíčku jsem koupila proto, že krásně voněla. Od té chvíle ji chráním před jedinou činností, ke které byla vyrobena. Znáte to, že jo?

V devíti mi tahle Nokia s klávesnicí připadala jako BlackBerry pro chudé. Měla jsem v ní e-mail, poznámky i připomínky. Vlastně celý chytrý život, jen bez aplikací, které by se mě každých osm vteřin ptaly, jestli ještě dávám pozor.

Nevěra na služební cestě, tajné zprávy a druhý telefon jsou v Česku skoro folklor. Jakmile ale žena otevřeně řekne, že žije polyamorně a všichni zúčastnění o tom vědí, rázem je z ní štětka a z jejího vztahu úpadek civilizace.

Do toho přichází femosféra, která správně pojmenovává ženské zklamání, ale někdy nabízí jen stejný vztahový cynismus v hezčím balení.

Napsala jsem text, který nejspíš nepotěší konzervativce ani internetové stratégyně lásky. To považuji za docela dobré znamení.

Dovolila jsem si vytáhnout pár komentářů, které se pod mými texty objevily.

Ne proto, abych si hrála na oběť. Spíš proto, že psát veřejně je docela zajímavý sociální experiment. Něco napíšete, pošlete to mezi lidi a pak sledujete, kdo reaguje na text, kdo na vlastní předsudky a kdo hlavně na to, že jste si vůbec dovolili promluvit.

Nikdy nevyhovím všem. Ani to nebyl plán.

Dobré komentáře potěší, špatné naštvou a některé člověk docení až s... Zobrazit vše

Každá tradice byla jednou změnou. Něčím novým, převzatým nebo prakticky upraveným, co se opakovalo tak dlouho, až se zapomnělo, že to někdy bývalo jinak. Stačí přitom přejet z jedné vesnice do druhé a „jediná správná“ tradice má jiné pořadí, jiná pravidla i jiný význam. Proč tedy její proměnlivost přijímáme u receptů, krojů a slavností, ale u rodiny, vztahů a způsobu života najednou tvrdíme, že existuje jen jedna správná podoba? A co vlastně chráníme, když... Zobrazit vše

Češi rádi říkají, že Vietnamci jsou pracovití, slušní a dobře integrovaní. Jenže tahle pochvala má často podmínku: pracuj, přizpůsob se, moc nemluv a hlavně buď vděčný. Jakmile se člověk s vietnamským původem ozve proti diskriminaci, špatným pracovním podmínkám nebo české nevědomosti, najednou slyší, že se má „vrátit domů“.

Tak jsem napsala text o tom, zda Česko skutečně chce rovnocenné obyvatele, nebo jen pohodlné cizince, kteří budou užiteční a tiší... Zobrazit vše

Lidé.cz v tomhle článku nevycházejí jako lázně pro kultivovanou debatu. Není to urážka českého národa, ale satira na konkrétní chování lidí na internetu.

Kdo má sebereflexi, pousměje se. Trefená husa nejspíš zagágá. Mně je upřímně jedno, jak to tady kdo vezme. Jen prosím reagujte na text, ne na můj původ nebo osobu. Jinak článek pouze potvrdíte rychleji, než jsem čekala.

„Dnešní hudba je odpad. Dřív měly písně úroveň.“

Tuhle větu jsem od starších lidí slyšela tolikrát, že jsem se rozhodla zjistit, jak nevinný byl jejich vlastní soundtrack. Odpověď? Úplně ne.

Současná hudba dokáže ženy proměnit v těla, trofeje a potvrzení mužského statusu. Ta starší ale uměla velmi mladé dívky zabalit do nevinnosti, plachosti a romantiky tak hladce, že se nad tím zpívalo u televize a rodinného stolu.... Zobrazit vše

Když muž řekne, že se mu líbí asijské ženy, nemusí na tom být vůbec nic zvláštního. Problém obvykle začíná až o větu později, když dodá, že jsou na rozdíl od těch západních skromnější, ženštější, rodinnější, vděčnější a vědí, jak se chovat k muži.

V tu chvíli už nemluví o konkrétní ženě. Mluví o představě ženy, která má být krásná, ale ne marnivá, schopná, ale ne příliš nezávislá, moderní, ale ne natolik, aby zpochybnila jeho autoritu. Někteří muži dnes za takovou... Zobrazit vše

Narodila jsem se v den Einsteinových narozenin. NASA ten den oznámila vesmír plný černých děr, Wikipedia byla stará 2 týdny a Mir měl tak týden do zániku. Trochu přehnané kulisy pro příchod jedné malé vietnamsko-české holky, že jo? A co se dělo, když jste se narodili vy?