

„Ve Francii protestuje 800 tisíc lidí, první zranění a začíná rabování“
Vždyť ten nadpis nedává vůbec smysl... třeťák by to napsal líp...
„Ve Francii se před týdnem uskutečnily protesty proti zdražování, které svolalo protestní hnutí...“
Zdražování svolalo protestní hnutí? Ach jo...

„... nesouhlasíme s tím, jak to popisuje obžaloba a ani s uloženým trestem...“
Kde končí vedlejší věta? Vlastně vy pořád nevíte, co to je, natož abyste věděli, jak se s ní zachází, a raději se držíte nebezpečně zjednodušenou radou učitelky ZŠ TŘEŤÁKŮM.
Co článek, to chyba...

Lidé se totiž pořád honí za nějakým «až». Až bude tohle... a támhleto, budu šťastný. A když už je tohle i támhleto, mezitím si vymyslí něco dalšího... a tak pořád dokola, šťastní tudíž nejsou nikdy. Neuvědomují si totiž jednu věc – máme být šťastni tady a teď. Řečeno s Werichem – užívat si «teděk». A pokud si myslí, že to nejde, existuje bezvadná metoda – sepsat si tzv. seznam vděčnosti, tj. seznam všeho, za co jsme vděční, i kdyby to v těžkých časech bylo...

„... těžký kříž, který spadl rovnou na kněze a ten na místě zemřel.“
Pořád neumíte pracovat s vedlejšími větami (bůh ví, jestli víte, co to vedlejší věta vůbec je). Takto napsáno to znamená: těžký kříž, který spadl rovnou na kněze A KTERÝ na místě zemřel.
On zemřel kříž?
