

Pochopitelně jako vždy, tak i v případě velkých sportovních akcí platí, že zisky se privatizují a ztráty nese stát, tedy všichni, tedy jsou znárodněny. Věřit, že stát vydělá nepřímo přes reklamu země a tedy větší cestovní ruch, případně na větším výběru daní je častý, nicméně velmi pofidérní argument. Pochopitelně těch, co pořádání olympiády prosazují a co na ní, na úkor většiny lidí, vydělávají.

Je nutné stále připomínat, že tato percentuální metodika vyčíslování výdajů je značně pochybná. Ona totiž naprosto nebere v úvahu ceny, za které jsou nákupy prováděny a dokonce svádí k dražším či dokonce předraženým nákupům. Proto je nutné být v aplikování tohoto percentuálního kritéria na vojenské i jakékoliv jiné výdaje velmi rezervovaní. A to nemluvím o tom, že nad jakýmikoliv mezinárodními závazky je zcela primárním kritériem ekonomická racionálnost...

No to je tedy novinka, že šlo o propagandu a jednostranný pohled. Ovšem rozebírat propagandu minulého režimu a aktivity represivní organizace neexistující skoro 40 let je poněkud zpozdilé. Je to boj s minulými problémy, pokud to tedy autor textu a organizátoři přednášek nemyslí jako upozornění na současné formy propagandy a manipulace. Jsem zvědav, jestli organizátoři budou schopni provést i srovnání se západní filmovou propagandou té doby, typu James Bond...

Pokud jde o současný diskurs o šlechtě obecně, rovněž tak o uvedený seriál, tak v něm z nepochopitelného důvodu chybí naprosto zásadní věc. Sice, jak tyto staré rodiny získal svoje výjimečné postavení a výjimečné majetky. Nejde o ty často zmiňované účelové výhodné sňatky ani službu císařovi, to bychom pořád začínali zprostředka, ale o úplný počátek, kdy se jejich předci vyšvihli společensky a ekonomicky nad ostatní lidi. Jak se jim to povedlo, proč právě...

V případě cen residenčních nemovitostí je jasné, že žádná reálně myslitelná výstavba nemůže změnit růstový trend. Problémem je extrémně nerovnoměrná distribuce vytvořeného bohatství. A tedy následné skupování bytů zlomkem bohatých investorů nikoliv k uspokojování potřeby, tedy vlastnímu bydlení, ale jako investice. Chybou trhu je, že totiž neslouží primárně k uspokojování potřeb, ale k uspokojování koupěschopné poptávky.

Nebylo to "rameno na rameno", jak říkali televizní moderátoři ani náhodou. Za prvé, myslel jsem si, že souboj rameno na rameno je možný pouze v souboji o míč. V tomto případě byl míč již jinde a Mercado po míči nešel. Takto se hraje v hokeji, kdy nejdete po puku, ale po hráči, kterému bráníte se k puku dostat. A také nešlo o rameno na rameno, tedy o opření se o hráče, ale o regulérní bodyček. Náraz, nikoliv opření se o soupeře v souboji o míč. Tedy opět...

Je tu 258 komentářů. Ani jeden se netýká toho podstatného, tedy co ekonomka Šichtařová říká, jaké má ekonomické recepty a v neposlední řadě, jak hlasovala. Vám, dobří lidé, není pomoci. Vy prostě naskakujete jak dítě na lochnesku na demagogii politické opozice a manipulaci opozičních mainstreamových médií. Ti řeší, co dělá o pauzách a zda posty na FB natáčí v budově PS nebo někde za rohem v hospodě. S některými názory Šichtařové je těžké souhlasit, ale to...

Je úsměvné a současně smutné vidět, jak zde naprostá většina lidí nechápe, co je zcela rozhodující práce poslance. Tím je hlasování podle svého svědomí a na základě odborné erudice pro nebo proti nějakému zákonu. Kolik lidí se z těch 201 na něco takového zmohlo při tom posledním zákonu? Kromě Šichtařové šest. Nebo si snad někdo myslí, že většina ostatních nechápe, jaký problém ten zákon představuje? Ale jsou poslušní a pilně "pracují" ve výboru. A tak je...

"SLEPÁ VYVÁŽENOST" VÁCLAVA MORAVCE
Ekonomie pravdy a lži - part 338
Poslední epizoda nekonečného seriálu OVM byla příznačná. Prý hvězdný moderátor VM zvolil k debatě bizarní problémy. Sice nezvolení čtvrtého místopředsedy PS, čím a proč jezdí do práce Okamura a neuvěřitelnou zvrhlost jedné poslankyně /z 201 členů PS/, která na protest proti neefektivitě PS odmítá pracovat v nějakém jejím výboru. Tato zástupná témata Moravec zvolil a takto...

Zda po tomto všem, tedy po politických vyjádřeních Erica Claptona, jít na jeho koncert je názor jak z poloviny minulého století. Ostatně podobně neuvěřitelně působí recenze hudebního vystoupení, kterou autor začíná "politickou pětiminutovkou", ve které vyžaduje po svobodomyslném umělci jeden správný názor.
37