

Od roku 1942, kdy Hitler napadl tehdejší SSSR, nikdo na SSSR ani ruSSko neútočil. Na rozdíl od řady agresí rozpoutaných Moskvou jak proti svým vlastním spojencům (Maďarsko, Polsko, Československo), tak i na svém vlastním území nebo proti bývalým sovětským republikám.

Problém je v tom, že Ukrajina sice pomalu osvobozuje vesnice v Záporožské oblasti, ale v Doněcké oblasti, která je z hlediska Putinových plánů klíčová, naopak Ukrajina ztrácí. Není tedy podstatné porovnávat celkové územní zisky. Rozhoduje Donbas. Pokud ruSSáci prorazí tam, je celé toto válčení a lidské oběti v posledních měsících zbytečné. Putin by tím dosáhl svého a může vyhlásit vítězství.

Nikdo nejásá, když mu zruší teplou židli na výsluní. Jenže tahle situace u nás denně postihuje tisíce lidí, a musí se s tím nějak vypořádat. Většinou bez stávky, bez mediální pozornosti - prostě si musí začít hledat novou práci.

Co je to platné, když zatím žádná vláda na zjištění NKÚ prakticky nereaguje. Zejména pokud jde o vyvození osobní odpovědnosti ministrů a dalších papalášů, kteří se na tomto šlendriánu podíleli.
426