

Ten Váš styl psaní ve větách jako odstavcích je - po přečtení několika příspěvků - neskutečně obtěžujíci; tenhle článek jsem už ani nedočetla.
Je to takové "trousení mouder" - přitom to jsou obsahově prázdné banality. A než člověk přejde očima na začátek nové věty, je to jako vnucovaná "povinnost přemýšlet" o těch moudrech. Ale není o čem.
Vy nepíšete o ženské intimitě - píšete, co si o ní myslíte, a to je rozdíl.

Když pominu, že tyhle věci řešil osmatřicetiletý muž, tj. že jim to nefungovalo už v tomhle věku, tak si říkám, že to měl vzít tak, že ten seznam platí pro obě strany.
Takže nejen: "Chceš pomazlit? Tak vyluxuj." ale také: "Chci pomazlit... vyluxovala jsem."

Vždyť té paní každý měsíc přijde důchod! Jeden měsíc si může koupit kávovar, další měsíc vysavač, prostě cokoli potřebuje.
Ale když to tak sama nevidí a sama od sebe resp. sama pro sebe neudělá, to je pak těžké jí něco radit.

Pevné víčko u vod a limonád, no, dejme tomu. Ale ono je to tak i u jogurtových nápojů, i u těch v kartonech, a to je pak "lahůdka". Když člověk víčko odtrhne, kapičky těžké tekutiny stříkají, když ho člověk neodtrhne, kape mu tekutina z víčka do obličeje, když člověk na vnitřku víčka usazený hustý nápoj olízne, "kontaminuje" si zbylý nápoj trávicími enzymy.
Mám nápoj otevřít až doma a nalít si ho do skleničky jako kultivovaný člověk, že? Ale když já mám na něj chuť hned!

Titulek je zavádějící - vzdor (kterému se článek věnuje) není vztek.