Vanda Kary
Co je na tom jednoduchého??? A rychého??? Každá složka se vaří, pak se ještě "opečovává", seskládá dohromady, hotové se ještě jednou tepelně zpracovává, pak umývat haldu špinavého nádobí...
No nevím... šaty má osm let... nic proti nim, samy o sobě nejsou špatné, ale připadá mi, že Evě jsou malé - že okraj té černé látky by měl být až pod prsy a ne prsy k tělu "připlácnout".
Šaty by sice z obou stran odhalovaly víc, ale je to přece Playboy party!
Když Olga neumí manžela pochválit za to, že umyl nádobí - vždyť ona taky chce, aby přijímal pozitivně, co ona říká nebo dělá -, ale reaguje: "Jestli myslíš, že se to tím smaže -", tak ať se nediví.
Když ho staví do role svého pomocníka - pomohl s dětmi, pomůže v domácnosti atd. -, upírá mu pozici toho, kdo se z vlastní vůle podílí a tudíž je rovnocenným partnerem.
To by protestoval a odmítal každý.
Jediné řešení je od partnera odejít, nebo ho vyhodit i těmi jeho dětmi (pravděpodobně je to její byt). Je jedno, PROČ se partner chová, jak se chová - nechová se k ní správně.
Tohle řešení má pro ni jen plusy - zbaví se nevěrného chlapa, jeho dvou nepříjemných dětí, spousty práce a výdajů kolem nich. Na své vlastní dítě bude mít víc času a alimenty.
Neříkám, že to nebude bolet, ale nastoupí úleva. A nebude žít v úzkosti a frustracích, že se situace s nevěrou...
Úspěch jim přeji, ale když se na to jídlo dívám - ten černý rak vypadá jako štír -, tak na to chuť tedy nemám.
Už nevím, kde jsem to četla, ale v jedné knížce uvažuje mladý muž (v tu chvíli docela otrávený požadavky rodičů, co jako furt chtějí), že:
"Tak jako se rodiče starali o mne, tak se jednou budu starat já o svoje děti."
To jsem si zapamatovala; myslím, že měl pravdu. A to se týká i situace v článku. Paní Marie má právo pečovat o své děti, a když to dělá, péči, kterou dostala od matky, dává zase jim.
Nechápu, proč je zapotřebí (u receptu na chléb) dávat suroviny do mixéru, když je potřeba jen je "spojit" - na to stačí mísa a vařečka.
A nechápu, proč je zapotřebí (u receptu na placičky) datle "rozplácnout" na plechu vyloženém pečicím papírem, když se to pak nepeče.
Něco tak hloupého jsem už dlouho nečetla, a to mi stačilo přečíst jen polovinu.
Někdo už v diskusi zmínil naprosto nevhodné umístění dřezu; musela jsem se do galerie podívat, kde vlastně je - úplně v rohu, vpravo na lince, minimálně ze třetiny zanořený do té divné stěny!
Moje zkušenost je, že člověk, co bydlí v garsonce, toho moc nevaří, ale pro vodu se chodí v podstatě pořád.
Podlahová plocha té garsonky je "zaplevelená", uživatel aby se pořád někde proplétal, postel je zbytečně velká, lavice k nevyužití.
A k celému obrazu opravdu chybí fotografie té koupelny.
Využívám COOP a Penny. Je to výborná možnost, k bankomatům už nechodím; vždycky jsem měla nepříjemný pocit z "nenápadně" poblíž postávající osoby, obvykle muže s mobilem, jestli někomu o kus dál nedává avízo, že tak a tak vypadající žena, tj. já, zrovna vybrala peníze...
Viděla jsem ho jako Oidipa v Sofoklově hře Oidipus Rex, když hostovali v Praze... Byl to mimořádný zážitek.
