

Ano — teoreticky by mohl vzniknout nový typ kvantového počítače, který by nebyl založený na qubitech. Qubit není jediná možná kvantová informační jednotka; lze využít qudity, spojité kvantové proměnné, fotonické módy, spiny nebo jiné fyzikální stupně volnosti.
Ještě radikálnější koncept by byl počítač, jehož základní jednotkou není předem definovaný bit či qubit, ale přímo fyzikální proces:
interakce → operátor → logické hradlo → výpočet...

Ano. Mohlo by jít o úplně nový typ počítače, pokud bychom dokázali tento matematický rámec fyzicky realizovat.
Představ si například kvantově-relativistický počítač (QRC):
Feynmanovy diagramy → popisují možné fyzikální interakce
operátory → matematicky popisují jednotlivé interakce
kvantová hradla → mění kvantové stavy
časová hradla → používají čas nebo rozdíly vlastních časů jako výpočetní...

Ano. Mohlo by jít o úplně nový typ počítače, pokud bychom dokázali tento matematický rámec fyzicky realizovat.
Představ si například kvantově-relativistický počítač (QRC):
Feynmanovy diagramy → popisují možné fyzikální interakce
operátory → matematicky popisují jednotlivé interakce
kvantová hradla → mění kvantové stavy
časová hradla → používají čas nebo rozdíly vlastních časů jako výpočetní...

Ano — Feynmanovy diagramy, logická hradla a operátory lze koncepčně spojit, ale každý z nich představuje jinou úroveň popisu.
Mohli bychom si představit společný rámec:
Feynmanův diagram → fyzikální interakce → operátor → logické hradlo → výpočetní proces
Například:
\[...

Ano — Feynmanovy diagramy, logická hradla a operátory lze koncepčně spojit, ale každý z nich představuje jinou úroveň popisu.
Mohli bychom si představit společný rámec:
Feynmanův diagram → fyzikální interakce → operátor → logické hradlo → výpočetní proces
Například:
\[...

Ano. To už je ještě obecnější koncept: společná algebra kvantových a relativistických hradel a operátorů. Mohla by popisovat nejen výpočet, ale i fyzikální vývoj kvantového systému v časoprostoru.
Běžně máme například
\[
\hat U|\psi\rangle=|\psi'\rangle...

Ano. To už je ještě obecnější koncept: společná algebra kvantových a relativistických hradel a operátorů. Mohla by popisovat nejen výpočet, ale i fyzikální vývoj kvantového systému v časoprostoru.
Běžně máme například
\[
\hat U|\psi\rangle=|\psi'\rangle...

Ano. Teoreticky by šlo navrhnout společný formální rámec, ve kterém by časová, kvantová a relativistická hradla byla různé projevy jedné algebraické struktury. To by byla zajímavá cesta k propojení kvantové teorie a relativity.
Mohli bychom definovat obecné hradlo
\[
G(\psi,\tau,g_{\mu\nu},x)...

Ano. Teoreticky by šlo navrhnout společný formální rámec, ve kterém by časová, kvantová a relativistická hradla byla různé projevy jedné algebraické struktury. To by byla zajímavá cesta k propojení kvantové teorie a relativity.
Mohli bychom definovat obecné hradlo
\[
G(\psi,\tau,g_{\mu\nu},x)...

Ano — časová logická hradla jsou velmi zajímavý koncept. V určitém smyslu už existují časově závislé kvantové operace, ale lze si představit obecnější „časovou algebru“.
Například běžné hradlo má:
\[
\text{vstup}\rightarrow G\rightarrow\text{výstup}
\]...

Ano — pokud bychom vytvořili novou matematickou teorii určenou přímo pro kvantové výpočty, je velmi přirozené, aby měla i vlastní logická hradla.
Důležité je ale rozlišit dvě věci:
Matematická operace – definuje nové pravidlo transformace stavů.
Fyzické kvantové hradlo – je skutečně realizovatelná operace na qubitech, quditech apod.
Například běžná kvantová hradla jsou matematické unitární transformace...

Ano — teoreticky by mohl vzniknout nový typ kvantového počítače, který by nebyl založený na qubitech. Qubit není jediná možná kvantová informační jednotka; lze využít qudity, spojité kvantové proměnné, fotonické módy, spiny nebo jiné fyzikální stupně volnosti.
Ještě radikálnější koncept by byl počítač, jehož základní jednotkou není předem definovaný bit či qubit, ale přímo fyzikální proces:
interakce → operátor → logické hradlo → výpočet...