

Říká-li cokoliv Jan Zahradil, je třeba zkoumat nejprve pravdivost, a následně důvody. Je-li tento člověk, jehož přístup k naší zahraniční politice připomínal matrjošku, poradcem na zamini, je to varovný signál. A řekne-li o panu presidentovi, jenž zastával úspěšně druhý nejvyšší post v NATO, že je nezkušený, je nutno porovnat jeho zkušenost s tím, co přivály k našemu národnímu neštěstí poslední volby. Tedy v jejich případě žádná sláva a úprk před kriminálem.

Za situace, kdy trvale a dlouhodobě klesá počet obyvatel Česka, přičemž jeho struktura se mění tak, že roste podíl důchodců, nelze důchodový systém, založený na pŕírůstku obyvatel, nijak reformovat. Jediným řešením je růst kapitálového spoření, kdy si na důchod každý spoří individuálně, jak bývalo i u nás zvykem před velkou rudou loupeži, tedy měnovou reformou roku 1953.


Nevolím levici, nicméně obnovu levicové nekomunistické strany bych uvítal. Po krachu levice, tedy praktickém zákazu komunistů a rozpadu sociální demokracie jako důsledku Zemanovy pomstychtivosti a snahy vyrovnat se populismu hnití ÁNO, zůstal politický prostor nevyvážený; umožnil tak úspěch obskurním stranám (Motoristé etc.) či reprezentantům krajní pravice získávat podíl na moci a společnosti viditelně škodit.
Obnova levice vrací do politiky otázky sociální jako politický program, ne...

Tak nevím; mám se jako důchodce radovati, nebo jako ekonom děsiti, že proinflační politika vlády již dopředu vytváří záchranné sociální sítě? Býti bezdětným, radoval bych se; při pohledu na pravnoučata nějak nemohu.
122