Hvězdné okamžiky aktivismu.
Pokud by AI hráčky opětovaly emoce, pak je to špatně, protože budují závislost dětí na AI. Myslím, že takové studie a články tu již byly.
No a pokud je neopětují, je to pochopitelně špatně, protože nejsou empatické.
Můžeme jen doufat, že aktivisté požerou sami sebe navzájem, no a lidem se bude zase žít o něco lépe.
Žádné mluvící hračky potřebnou lásku dětem nikdy nenahradily a nenahradí. Stereotypní ,,odrhávačky" děti omrzí – nejsou hloupé. Nechť si sáhnou do svědomí ti, kteří jim tyto ,,láskyplné kamarády" pořizují. Takový obyčejný maňásek, který má rodič na ruce, udělá obrovskou službu a dokáže dítěti vykouzlit úsměv, či jej uchlácholit. To ovšem znamená chtít a věnovat se... .
Nebylo by lepší, aby si se svými dětmi povídali rodiče? Znám sice několik případů, kdy i primitivní chatbot je na tom s intelektem a slovní zásobou lépe, než rodiče, ale obecně AI asi mámu a tátu nenahradí.
Občas žasnu, kolik maminek tlačí kočárek, mají bílá sluchátka v uších a celou procházku telefonuji, namísto mluvení na své dítě.
A co by mu ten plyšák asi tak měl odpovědět? Že ho má taky rád? To by bylo daleko toxičtější, než to "jsem šťastný robot, pojď si hrát dál". Úplně ideální by asi bylo, kdyby mu úměrně věku dítěte vysvětlil, že je jen stroj a rád může mít jen člověk nebo živý mazlíček. A rodiče by měli v nastavení popsat rodinnou situaci, aby se třeba neodvolával na citový vztah s neexistujícím / zemřelým rodičem, prarodičem, sourozencem ...
Je to malinko srdcervoucí, ale zase je to i trénink na reálný svět. Možná by stačilo napsat recenzi AI hračky, že je to necitlivý nevychovaný AI spratek. Ono AI vůbec je jako lidé v mnoha věcech, někteří jsou takoví, jiní makoví. Rozdíly mezi AI a lidmi budou mizet, tomu se nedá zabránit, zvykejte si.
Chcete-lí malým dětem dát lásku a city, tak jim je dejte. Nečekejte, že to dostanou od nějaké haldy plyše s AI. Je to možná odvážná myšlenka v roce 2026, ale jako otec 12 letého stále žiju v přesvědčení, že dítě má rodiče, kteří se o něj mají starat a mají se mu aktivně věnovat. Nějaký plyšový nesmysl je prostě nakonec vždy jen plyšový nesmysl. Aktivita se počítá.
Je na rodiči, čím zanedbá své dítě. Vnímavost od rodiče nenahradí, ale ani nepřebije žádná hračka. Spousta rodičů by takovou hračku dítěti ani nepořídila.
.
Nechme na rodičích, jakým způsobem se věnují či nevěnují svým dětem. Rodič musí rozhodovat o tom, kdy dítě nechá chvíli bez dozoru, kdy ho pustí poprvé ven samotné, jestli ho nechá nekontrolovaně dívat na televizi, hrát si s...
16