Vědecká literatura ukazuje, že schopnost dlouhodobě udržovat soustředění není konstantní. S prodlužováním nepřerušovaného času u úkolu může docházet k poklesu bdělosti a mentálnímu vyčerpání. Systematické přehledy současně ukazují, že pracovní přestávky podporují regeneraci a snižují únavu. Osmihodinová pracovní doba proto neznamená osm hodin nepřetržité maximální koncentrace.
Je přece naprosto běžné že pokud něco řešíte, hledáte pomoc či zdroje na internetových stránkách které můžou, z pohledu nezasvěceného pozorovatele, působit jako lelkování. Například pokud se u nás hlásí někdo o práci, projedu si jeho Facebook který o některých lidech napoví mnoho. Pokud jsou věci se kterými si nevím rady, zeptám se GOOGLE a pokud se při své pauze podívám na svůj účet, tak tím ohrožuji maximálně sám sebe. Myslím že v dnešní době je důležitý...
Není možné pracovat na 100% den co den. Psychicky se potřebujete občas odreagovat. Pokud se opravdu budete snažit jen pracovat, tak po čase výkon stejně poklesne a dlouhodobě je to neudržitelné. Ohodnotil bych to tak kolem 60%, ale věřím, že jsou flíčky, kde pracovat na méně než 5% výkonu není až tak neobvyklé.
Existuje mnoho studií, které dokládají, že pracovat 8h denně prakticky v kuse a být u toho produktivní nezvládne nikdo. Přestávky jsou potřeba a pokud by nebyli na internetu, četli by si noviny, knížku, byli by někde na kávě, nebo na kuřárně.
Takže v tom koncepčně nevidím problém.
Ano, 40% pracovní doby je moc, ale to není průměr všech zaměstnanců a právě ten průměr by mě zajímal. Pokud by byl někde pod 15%, tak to vidím jako...
U kancelářského pracovníka bych za velmi slušný reálný výkon považoval třeba 4–6 hodin skutečně produktivní mentální práce během osmihodinového dne, přičemž zbytek tvoří komunikace, rutinní úkoly, přemýšlení, přechody mezi úkoly a přirozené výkyvy pozornosti.
Pokud někdo tvrdí, že úředník má být celých 8 hodin nepřetržitě maximálně výkonný, pak psychologicky je to velmi problematické očekávání.
193