Jen houšť, kolik toho ty české hřbety vydrží! Je mi z toho zle, co se tady po slavné "sametové revoluci" děje. Česká identita se pomalu vytrácí - nebo už vytratila. Dostáváme se zpět na úroveň Rakousko Uherska, kdy český národ byl jen národem dělníků a služek. Lobkowiczovi jen těžko něco vyčítat, spíše systému a vládám, které systematicky mažou výsledky našeho československého úspěchu v mnoha oborech. Strojírenství, zemědělství, chovatelství atd. Nemá cenu...
Co pamatuji, zelí se nakládalo doma. Pokračuji v tom, určitě není takové, jako knížecí, ale nám chutná. Čerstvý kmín místní produkce, kolečka křenu, čtvrtky malých žlutých jablíček, soli tak akorát. Patřilo to nějak k folklóru, vlastní kysané zelí, vlastní brambory, to znamenalo, že nebude hlad.
Asi deset let jsem jejich zelí vozil domů z Plzně, je dobré. Ale nemyslím si, že by příčina byla ve změně stravovacích návyků. Především je to o minimální nabídce, která nedokázala ani trochu pokrýt poptávku. I v Plzni bylo jen pár míst, kde se to zelí prodávalo. Kde není nabídka, nemůže být poptávka.
Tak to jsem smutná, jezdili jsme pro zelí na krouhání do Křimic léta a bylo skvělé 😢, z loňska mi ještě v sudu zbývá. Jsme ze severních Čech a stálo nám to za to. Snad ten pán Forejt vydrží, brali jsme střídavě i od něj, bylo to ale míň přístupné, neměl otevřeno o sobotách...
Zajímavé, že druhá zelárna v Křimicích s nerezovou technologií funguje.
Kupujeme kysané otické nebo tuřanské, dřív i samir, ale ten se chuťově pokazil.
48