Diskutující vyjadřují nespokojenost s politickou kulturou, včetně osobních útoků, dramatizace a nedostatku konstruktivních argumentů. Kritizují konkrétní politiky za nevhodné a neprofesionální chování.

Miroslav Kalousek čelí kritice za své přirovnání mezi placením politiků a veřejnoprávních médií. Jeho argumenty jsou považovány za nevhodné a je poukazováno na jeho vlastní politickou minulost a financování z veřejných peněz.

Tomio Okamura je kritizován za svůj postoj k České televizi a Českému rozhlasu, kde je obviňován z pokusu o ovládnutí médií a nedostatku objektivity. Jeho kritika médií je vnímána jako snaha o kontrolu nad nimi.

Komentáře kritizují politické strany za nekonzistentní postoje a populismus, což přispívá k nedůvěře veřejnosti. Strany jsou obviňovány z toho, že mění své názory podle aktuální situace, což je vnímáno jako snaha o získání politických bodů.