Bylo to skvělé, jako děti jsme vůbec nevnímaly nějakou politiku, ráno šel tatínek do ČKD pro balónky s heliem, potom jsme se pěkně oblekli a šli do průvodu a mávátka jsme milovali. Na podzim (VŘSR) byl večer ohňostroj v zámeckém parku. Teď je park pro veřejnost zavřený a zámek vlastnila ruská společnost, takže teď se neví, co s ním a město ho nechce. Dnes ráno jsme si zajeli do Lidlu pro základní nákup za 1980 Kč a tak si teď žijeme...🙂. Určitě...
Ta doba taková byla do průvodu se chodilo ale dokázali jsme si to zpříjemnit. Muzika hrála do pochodu a děvčata již nenosila dlouhé zimní kabáty. Ty politické projevy netrvaly dlouho a na smluveném místě jsme se pak sešli přátelé a ten první máj trochu oslavili. Rád na to vzpomínám. Párek nebyl levný separát, pivo bylo dobré a měl na ně tenkrát každý.
Sranda byla, ale s průvodem to nemělo nic společného. Ty povinné cedule s Gottwaldy, Staliny, Leniny a hesly jako "Na souši i na moři vyženeme agresoři" se zahazovaly do příkopu a šlo se pařit, nebo na Žofín na lodičky.
Každý prožíval prvomájové oslavy podle své nátury. Někdo je vítal a těšil se na ně, někdo si řekl, že si nenechá kazit náladu, těch pár hodin to vydrží, projde se, zakřičí si na ulici a odpo si půjde po svém. Třeba na Majáles nebo do přírody. No a někdo se dva dni předem a dva dni potom užíral zlostí. 🙂
Čtu komentáře a nestačím se divit,každý koho znám tak nadával že musí místo odpočinku nebo práce na svým poslouchat projevy o budování socialismu. Připadá mi to že diskutují jenom ti co stály na tribuně a myslely si jak je lidé milují a jak jsou šťastní. Když tak všichni byly spokojení tak proč stály na náměstí v roce 89 statisíce lidí a chtěly kromě jiného zrušit povinné prvomájové průvody.
Byla vždy sranda, třeba když jsme jako študáci skandovali tučným papalášům na tribuně, to nemělo chybu. Např. Američtí agresoři, udusíme v digestoři, američtí piráti, pověsíme na dráti. Prostě říkanky skoro jako z Dikobrazu.
Do průvodu se nám třeba nechtělo, ale bylo to fajn. Holky v šatech hezky oblečené, kluci rovněž a byl pak kopec pohody mezi mladými. Ráda na to vzpomínám.
227