Když ni bylo 40,,máma byla vdova a přestože byla sobestacna, považovala jsem za zcela normalni, žes4m ji aspon 2x týdně já sama zavolala a povídali jsme si. A totéž dbes dela moje dcera (zrovna jsem položila telefon, volala, jak se mají děti, co planuji na víkend a jestli neco nepotrebujeme, povidali jsme si asi 10 minut). Protože tohle je vždy o výchově a vztazich v širší rodině.

Tak já sem asi jiná se svojí mamkou provolám klidně celé dny a noci. Asi ani není den kdy by jsme si nezavolali 😂😂 Bydlíme od sebe jen kousíček prakticky ona pod kopcem já na kopci 😂😂😂. A na dovolenou spolu jezdíme v létě na jaře i na podzim.

Zase někdo hledá problém tam, kde ve skutečnosti žádný není. Voláme si pravidelně, nejen s matkou, ale i s dalšími příbuznými. Já jim, oni mě. Zeptám se vždycky, jak se mají a jestli něco nepotřebují obstarat nebo nakoupit. Když mi volají a mám zrovna jednání, telefon típnu a později zavolám zpět. Žádný problém.

jednou z výhod mobilů je, že člověk může být v trvalém spojení se svými rodiči a dětmi. Volejte si odkudkoliv, kdekoliv a o čemkoliv. Je to důležité.

Mě v mladí soused říkal, až budeš dospělý a tví rodiče staří, zavolej jim třeba na minutu.Čas, kdy ten telefon už nikdo nezvedne je stále blíže.Mí rodiče se dožili hezkého věku, ale co bych za to dal, kdyby ten telefon někdo z nic vzal.

Ano ….a když už rodiče nejsou, přeji si, aby zavolali. Ale oni už nikdy nezavolají 🥲

Nedávno mě umřela maminka,přemýšlela jsem jestli jsem neudělala něco špatně.Volala jsem jí každý druhý den a ráda jsem poslouchala její hlas,i když se jednalo o blbosti.Neudělala jsem chybu,protože když už tady není,opravdu mě chybí.Každý by se měl zamyslet,jestli zavolají rodičům,protože život je krátký a rodiče Vám nikdo nenahradí.A každá minuta s nimi je k nezaplacení.

A já jsem ráda když mi mamka zavolá aspoň vim že je v pořádku,spíše se obávám že mi bude volat sestra a to nebude věštit nic dobrého neboť vloni mi takto oznamovala smrt bratra a o 4 měsíce později smrt tatínka.S mamkou nás dělí 500km takže jsme obě rádi že si zavoláme.

Někdy když slyším, jaké má ta a tamhleta vztah s tchyní nebo matkou, je mi z nich nanic ! Jak škaredě o nich mluví, fuj! Děkuji že mám mamku, že jí můžu zavolat, pokecat.... (cca 2x týdně) Až jednou nebude na mém displeji ,,maminka,, už nebude na světě, v srdci díra, zvláštní prázdno....

Co je to za lidi, kteří si neumí popovídat s rodiči? U nás v rodině si voláme navzájem často a sdílíme všechny radosti. Krásný pocit.

Tímhle hloupým článkem si autorka léčí nějaký svůj komplex? Navštivte psychiatra.

Mamka zemřela minul rok ,bohužel už si nikdy nezavoláme pravidelně jsme si volali a i navštěvovali nikdy mě to neotravovalo ,ač poslední roky potřebovala více péče uměli jsme se dohodnout , bez problému není žádný vztah ale vždy převážilo to hezké a milé vzpomínám s láskou .

Já si s rodiči volám alespoň jednou za den. Vidíme se minimálně 1x v týdnu někdy i víckrát. Nikdy jsem naštěstí neměla z žádného telefonátu negativní pocit a věřím,že ani rodiče. Máme se rádi a jsem zato vděčná. vim,že to tak nemají všichni, ale jsem šťastná,že já ano.