Alibismus toho nejhrubšího zrna. Místo, aby stát sportovní svazy v jejich morálních důvodech podpořil, tak se na ně raději úplně vykašle a vymlouvá se na to, že by šlo o zásah do jejich samosprávy. Důsledky ponesou svazy, pro něž mohou být pokuty za nenastoupení do zápasů likvidační, vláda nám ovšem říká, že je to jen čistě jejich problém.

Tohle už není jen politická zbabělost. To je alibismus dovedený k dokonalosti a vydávaný za státnickou moudrost.
Až budeme kvůli odmítání zápasů prohrávat kontumačně, až čeští sportovci ponesou důsledky rozhodnutí, která za ně nikdo nechce udělat, vláda jistě uspořádá další tiskovou konferenci. Na ní se dozvíme, že situaci bedlivě sleduje, je hluboce znepokojena a plně respektuje nezávislost sportovních svazů.
Stát, který se nedokáže postavit za vlastní principy, není zásadový. Je jen...
Věc má poměrně jednoduchou logiku: pokud čeští hokejisté odmítnou nastoupit proti Rusku z vlastního rozhodnutí, mohou přijít tvrdé sportovní tresty a to od kontumace až po diskvalifikaci a sestup. Pokud by ale existovalo zákonné opatření státu, které by účast na takovém utkání zakazovalo, šlo by o překážku vyšší moci a situace by byla jiná. Přesně o této možnosti se mluvilo už v červnu.
Tohle už není jen o hokeji. Tohle je ukázka politického alibismu v přímém přenosu.

To, že to nefunguje na banky si vyzkoušela minulá vláda. Rafinérie klidně celou výrobu s minimální marží prodá mateřské společnosti a ta jí přeprodá zpět do ČR a nebude ani současná daň z příjmů. Zbrojaři mohou udělat to samé nebo přesunou sídlo do jiné země. Mají tolik možností jak se tomu vyhnout.

Ten bazilišek Šťastný balancuje mezi dvěma mlýnskými kameny a ty ho nakonec semelou. Alespoň příznivci jednoho z nejpopulárnějšího sportu kterým lední hokej bezesporu je, mají na takový alibismus jasný názor a to by mohlo Šťastnému jeho politickou kariéru pořádně znechutit.
Motoristé to možná brzy ucítí v průzkumech veřejného mínění.
Jejich ministři se už stačili dávno zkompromitovat a to jsou teprve rok ve vládní koalici....
Klasika. Když se daří a vozí se medaile, tak se politici fotí s reprezentanty na letišti a mluví o národní hrdosti. Jakmile se ale má udělat nějaké nepopulární politické rozhodnutí, tak je sport najednou úplně nezávislý a vláda si s tím nechce pálit prsty.
Jsem docela zvědavý člověk, ale zajímalo by mě, jak zbrojaři přesunou zbrojní výrobu jinam.
Na výrobu zbraní a zbraňových systému musíte mít licenci od státu, a tu nedostanete ze dne na den.
Postavit nebo přestavět fabriku v EU je prakticky nemožné a dále na to potřebují finance od bank a ti ji jem z etických důvodu nepůjčí (než začnete trolit, tak o tom bylo už hodně článků a i v TV - myslím Prima, jak dělá keci s EU) a sehnat lidi a zaškolit je skoro nemožné.
Zvyšování daní se dříve či později promítne do cen zboží a služeb. Náklady firem rostou, což se následně může přenést na zákazníky. Proto mi toto řešení nedává příliš smysl.
Zvyšováním daní totiž nemusím nutně vyřešit díru ve státním rozpočtu. Pokud tím zvýším životní náklady obyvatel, může stát následně čelit většímu tlaku na zvyšování sociálních dávek a dalších podpor. Vzniká tak začarovaný kruh, který ve výsledku pouze naštve lidi a v tomto případě i podnikatele...