Existuje výrazné napětí mezi prezidentem Pavlem a vládou, zejména v otázkách zahraniční politiky a účasti na mezinárodních summitech. Prezident je obviňován z toho, že hází klacky pod nohy vládě a premiérovi, což vede k tomu, že se s ním nikdo nechce dohodnout. Kritici také zmiňují jeho zahraniční cesty a názory, které se liší od vládní politiky, což vede k obviněním z nedostatečné spolupráce a vzájemného pomlouvání.

Prezident Pavel je vnímán jako osoba, která se snaží prosadit své zájmy na úkor vlády a je kritizován za své postoje k mezinárodním otázkám. Jeho chování je přirovnáváno k chování malého dítěte, kterému byla odebrána hračka. Kritici tvrdí, že si plete svou roli s pozicí generála a nedokáže se přizpůsobit nové roli reprezentanta země.

Prezident Pavel je kritizován za své pokusy zasahovat do zahraniční politiky, což je vnímáno jako překračování jeho pravomocí. Jeho snahy o účast na summitech NATO jsou vnímány jako nevhodné a nekompetentní. Diskutuje se, zda by prezident měl jet na summit NATO, když tradičně jezdí premiér.

Někteří lidé oceňují jeho klidný a věcný styl, zatímco jiní ho kritizují za jeho minulost a současné kroky. Jeho rozhodnutí jsou často vnímána jako politicky motivovaná a polarizující.