Existuje výrazné napětí mezi prezidentem Pavlem a vládou, zejména v otázkách zahraniční politiky a účasti na mezinárodních summitech. Prezident je obviňován z toho, že hází klacky pod nohy vládě a premiérovi, což vede k tomu, že se s ním nikdo nechce dohodnout. Kritici také zmiňují jeho zahraniční cesty a názory, které se liší od vládní politiky, což vede k obviněním z nedostatečné spolupráce a vzájemného pomlouvání.

Prezident Pavel je vnímán jako osoba, která se snaží prosadit své zájmy na úkor vlády a je kritizován za své postoje k mezinárodním otázkám. Jeho chování je přirovnáváno k chování malého dítěte, kterému byla odebrána hračka. Kritici tvrdí, že si plete svou roli s pozicí generála a nedokáže se přizpůsobit nové roli reprezentanta země.

Mnoho komentářů vyjadřuje skepsi ohledně účasti prezidenta Pavla na summitu OSN, který je považován za bezvýznamný diskuzní klub. Kritici tvrdí, že by měl vést delegaci na summit NATO, což je považováno za důležitější událost.

Někteří lidé oceňují jeho klidný a věcný styl, zatímco jiní ho kritizují za jeho minulost a současné kroky. Jeho rozhodnutí jsou často vnímána jako politicky motivovaná a polarizující.