Jestli ono nestačí jen přestat chlastat a hulit. Teď jsem platil sešity pro druhou třídu a nějak jsem se toho ani nevšiml. Dát jednou za rok dva tisíce mi nepřijde jako nějaký velký zásah do rodinných financí. Vždyť za to dostanu vzdělání pro své dítě, to přece nejsou vyhozené peníze.
I kdybych vydělával mnohem méně, na vzdělání dětí půjdou peníze prioritně, protože moje přání je, aby moje potomstvo na tom bylo lépe než já. A to nejen v průběhu vzdělávání...
A nejlepší je, že zaplatíte stovky kč za pracovní sešit a na konci roku zjistíte, že ho děti ani pořádně nevyužily…Že si jen paní učitelka na začátku roku vzpomněla, že by to bylo dobrý….a je vypněna sotva polovina. Naše zkušenost, pravda, 12 let dozadu.
Jsem ročník 1 971.
Když jsem v roce 1 985 nastupoval na strojní průmku, tak jsem dostal seznam věcí, které si mám opatřit sám. Tedy moje rodiče.
Jistě, většina věcí byla „ úzkoprofilová ", tedy se nedali moc běžně koupit.
Jenom sada trubičkových per, pro rysování na pouzovací papír asi 300 Kčs.
Ani ten pouzovací papír se nedal moc dobře koupit....
Ano, ještě víc vybrakujme státní rozpočet❌️ jako vždy očekávám článek o předražených aktovkách za 1500, kdy samoživitelka si nemůže nic dovolit 😪 existuje knihobot, existuje potravinová banka, existuje Vinted a další, kde se dá nakoupit za třetinu ceny --
❌️
Jo a ještě nezapomeňme na drahé školní obědy 550Kč za měsíc, na to taky lidi nemají🙈...
Bože jednou za rok dát i kdyby 4000 Kč, tak je to měísčně 333 Kč. Defakto dvě krabičky cigeret. Navíc o nákupu věcí do další třídy se ví defakto celý rok a tak to není ani mimořádný výdaj. Stačí si dát 300 Kč měíčně stranou a je to.
Pracovní sešity jsou čistě byznysový výmysl, který učitelům šetří práci na úkor kapes rodičů. My jsme studovali bez takových pomůcek. Učitelé všechno psali a kreslili na tabuli, případně promítali na plátno z diapozitivů. Dnes je běžné, že jedna generace rodičů finančně přispěje na koupi drahých digitálních interaktivních tabulí, které ale reálně využije až úplně jiná generace dětí.
Osobně si myslím, že kvůli těmto pracovním sešitům děti akorát zleniví. Už...
Existoval projekt „Tablety do škol“ (cca 2014/2015): Stát tehdy uvolnil stovky milionů korun z evropských fondů. Školy hromadně nakupovaly celé sady tabletů. Cílem bylo, aby se digitalizovala výuka, děti měly interaktivní učebnice a učily se moderním způsobem. Projekt vyšuměl do ztracena, protože firmy, které vyrábějí a prodávají pracovní sešity, by jinak zkrachovaly.
Všichni učitelé jsou připraveni odučit to bez pracovního sešitu, pokud by nějaký žák na něj neměl. Na tyto případy mívají školy i fondy financované dobrovolně rodiči. Dává to smysl, pracovní sešity umožňují učiteli učit rychleji a víc do hloubky, protože se neztrácí čas na opisování toho, co může být předtištěno.
.
Myslím si, že toto je neproblém. Nedávalo by žádný smysl, aby toto na sebe...
43