Soudní systém a práva otců
Komentáře kritizují soudní systém za jeho neefektivitu a pomalost, nedostatečnou ochranu práv otců a volají po osobní odpovědnosti soudců za chybná rozhodnutí.
To je typický průběh. Nejprve se řekne, že je brzy něco řešit a je potřeba dát rodičům čas na dohodu. Případně se řekne, že je dítě příliš malé na striktně vyrovnaný přístup k oběma rodičům, že by se dítěti ubližovalo. A poté se už řekne, že už je dítě na situaci zvyklé, že je pozdě něco řešit, a že změna by ublížila víc než už to tak nechat. V zásadě, tyto spory vždy vyhrává bezohlednější rodič, který si troufne pravidla překročit, a prohrává dítě....
Otec marně hledal zastání i u Ústavního soudu, ten však žádné porušení jeho práv neshledal.
Buď má evropské právo jiné zákony a nebo Ústavní soud zaměstnává soudce neznalé práva.Tak jak z toho ven?!?
Jak je tomu ve valné většině zaměstnání - zaměstnanec (soudce) , který způsobí zaměstnavateli (stát) škodu, je povinen ji, v určité výši (s ohledem na svůj plat), uhradit....
Proč stát platit. Ti soudci co rozhodovali by měli platit. Dokud tohle nebude fungovat, tak rozhodovat budou jak rozhodují. Svévolně a bez sebereflexe. A to mají platy jaký mají. Zadarmo drazí.
Nerozporuji, že to pro otce muselo být strašné. Z druhé strany si říkám jak je děsné, že po nepovedeném vztahu de facto nemohu jít jinam. Jak se říká, spálit mosty a zkusit to jinde a třeba lépe. Samozřejmě je logické, že se tady bavíme o dětech. Ale ať mi nikdo neříká, že neexistuje mezi rodiči nějaká rozumná domluva, která by dokázala tu vzdálenost dvouseti kilometrů eliminovat? Jak to asi dělají v zemích, kde jsou vzdálenosti několikanásobně větší?
Zažili jsme něco podobné. Časem se vše nějak vyřešilo. Ale nebylo to jednoduché. Mezi Brnem a Prahou takový problém nevidím. Jestli se rodiče nemohli dohodnout, tak si je předáte na půl cestě. V Jihlavě. Jinak je divné, že se matka nemůže přestěhovat. Třeba našla nového přítele, nebo lepší práci. To se asi otci nelíbilo.
Takže opět vrátit střídavou péči a děti se vrátí domů do Brna.
Otec udělal zásadní chybu když měl rozsudek a měl mít děti tak bych si pro ně dojel do Prahy převzal je od matky klidně i za přítomnosti policie a odvezl bych je domů do Brna.
Škodu by měli zaplatit ze své kapsy všichni soudci kteří se svojí liknavostí na ní podíleli.
Další případ, kdy by měly soudy nést za nesprávné rozhodnutí finanční náhradu. Proč má za špatné rozhodnutí soudů platit stát. Když dělník ve fabrice vyrobí zmetek, finnčně to pocítí. Proč stejná práva neplatí i pro soudce, když v podtatě udělají taky zmetek. Proč by v tomto případě měl finančně být škodný stát. Ať soudci i finančně ucítí své špatné rozhodnutí.
Byl jsem ve stejné pozici před 6 lety, kdy se partnerka rozhodla odstěhovat i se synem cca 220Km daleko bez mého přímého souhlasu, ale jsme dva normální lidi, kteří se umí domluvit a skvěle spolu vycházíme, takže syna si mohu brát kdy chci a i on si sám, řekne, že se jede za tátou, takže mi ho přiveze nebo naopak. Se synem máme skvělý vztah... Někdy si říkám jaké mám štěstí, že moje bývalá přítelkyně je zcela normální žena s racionálním myšlením. Ona...
Jedna vec je kdo skodu uhradi - to je z celkoveho kontextu nepodstatne. Vetsi problem je to, jak zajistit, aby se podobne veci dlouhodobe nedely - a to je mnohem tezsi - v tomto nas stat dlouhodobe selhava. Stejne tak jako reforma rodinneho prava, ktere se od dob socialismu vpodstate nezmenilo, nedokaze rychle rozhodnout, umoznuje nesmyslne 3-letou retroaktivitu v oblasti vyzivneho a na ni nabalujici se nekonecne dokazovani, popirani a zkoumani prijmu...
To jsem také zažil. Bývalá manželka měla období, kdy mi děti nechtěla "dávat". Sice jsem měl soudem určen pravidelný styk s dětmi, ale jak to realizovat, když se odstěhuje na opačný kus republiky (400 Km) do zapadlé vesnice. Navíc jsem nevlastnil automobil a jinak se tam a zpět dostat za So a Ne bylo úplně nereálné.
Trvalo asi 5 let, než se poměry zlepšily, ale ta doba, kdy jsem se s dětmi nemohl vídat se už nahradit nedá.
Proč soudci neplatí za chyby?!!
232