Moje svatba za socíku? Byla krásná! Šaty mně šila švadlena, byly nádherné. Dle mého návrhu s výšivkou ve Slovači. Kytice? Kaly a žluté karafiáty. I dnes bych je volila. Mám tu barevnou kombinaci ráda. Hostina byla v místě, kde manžel pracoval. Od spolupracovníků dostal prase. Na svatbě bylo 80 lidí. Je to 14 dní, co jsem svým žákům ukázala fotky ze svatby. Žasli, jak krásné to bylo. Znají mě až nyní, po 40 letech. Takže jo! Krásné to bylo.

Pisatelka Kliková, ať popíše svoji svatbu a nevytváří "Nové staré pověsti české" za honorář. Měli jsme obyčejnou svatbu, ale svatební noc jsme strávili z 1.září na druhý den na nově otevřeném hotelu Ještěd, možná jsme byli mezi prvními, ale život jde dál. Určitě to nestálo tolik co možná dnes.

zažil jsem dvě svatby v nedávné minulosti. První byla na úřadě a pak se 12 lidí sešlo v pronajatém sále. Hudba vlastní, jídlo vlastní program vlastní a pohoda za pár korun. Druhá - náročný výběr šatů nevěsty i ženicha, ve výsledku nic moc, okolo 60 hostů, kteří vůbec netušili, kdo je kdo, oběd v luxusním hotelu po kterém se každý těšil na raut, až se konečně nají, raut nic moc, svatební obřad venku pod stromy, díky chaosu, co vládl se vlastně nepovedl atd... Zobrazit vše

Paní Dana Kliková musela tvrdě upadnout na hlavu, že píše takové nesmysly. Vdávala jsem se v r. 1972, nádherné šaty mi z krajky ze zlatou nitkou ušila sousedka - švadlena, u které jsme s maminkou šily dlouho. Cukroví - za rozumnou úplatu - upekla paní, která se tím v našem městě živila, vypomohly sousedky. No a kytku jsem měla překrásnou - rudé růže. Svatba na MěÚ i v kostele na vesnici, plno krásných lidových zvyků...

Naprostý nesmysl! Svatba v 1973, Staroměstská radnice, šaty na zakázku, manžel tedy z Tuzexu, ale dostupné.Hostina Bruselský pavilon na Letné. V mém okolí nic mimořádného i při tehdy průměrných příjmech.Hlavně jsme byli opravdu mladí a slušelo nám to všem i bez asistence svatebních poradců a vizážistek. Kadeřnice uměly fantastické svatební účesy. Dnešní době přeji, ale některé pohledy zpět nejsou objektivní.

Nebylo to zcela tak, šaty jsem měla šité z burdy, ale z krásné látky, i dnes jsou za drahé peníze stejné půjčovány.manžel sehnal padnoucí oblek z kašmíru v obchodáku, hostina v restauraci, oběd večeře a pivo jejich, zbytek vlastní raut, který nám dovolili. I kapelu jsme měli a kromě pozvaných hostů se stavovali v průběhu dne známí rodičů i nás. Bylo veselo, nic nechybělo a vše jsme zvládli i bez známostí a front. Svatební cesta - půjčené auto od rodičů a... Zobrazit vše

Ta Kliková je snad duševně postižená. Takový souhrn hovadin, kde na to byla. Svatba byla a je taková, jakou si ji udělám. Jestli nevěsta neměla šaty za 40 tisíc neznamenalo, že nevěsta nebyla krásná. Někdo by těm mladým měl vysvětlit že jsme před 40 ti lety nežili v jeskyních.

Kecy v kleci, já v 1981, svatba na pražské radnici, hostina ve Slováci, šaty normálně ušité, květiny bílé a růžové růže, prstýnky velký výběr. Nevím o jaké době se mluví. Pobírali jsme průměrný plat, dnes by jsme si něco podobného s hejnem koordinátorek a dalších placených poskoků asi nemohli dovolit🫣

Šaty od švadleny. Kytice - smetanovo růžové růže. Hostina v zámecké restauraci. Nic se nepřehánělo. nebylo třeba návrhářů a dalších služeb. U syna svatba v poslední době taky svépomocí. krásná, jednoduchá, hodně lidí, převážně mladých.

Nechápu, kdo má pořád potřebu hanět naprosto vše, co bylo za sociku. nebylo vše dokonalé. Ono dnes taky ne.

Zase bláboly ! Svatba v 1984 na radnici,pak jízda do restaurace V Zátiší,super. Žádná traumata, žádné velké přípravy,šaty od krejčové/tchýnė/ na míru,prstýnky a květiny bez problémů.

Podle mě nejlepší svatba, jakou měli moji rodiče. Odjeli se dvěma svědky do Prahy, kde se dali oddat. Zašli na výborný oběd.

Žili spolu v lásce do konce života.