

Hele, ani jsem Vás nedočetla. Ale "komunikativně se domluvit anglicky mi také problém nečiní" - WTF? Nedivím se, že máte trabl. Na úklidy chybí fyzička a na mentální práci zase mindset. Zkuste nefňukat a trochu se posunout. Anebo to prostě přijmout. Mně je 54, a taky si nestěžuju, že občas nestíhám Gen Z nebo Alfy.

Byla jsem tam dvakrát v roce 2022 - na konci května a začátkem srpna. Kromě jednoho deštivého dne (pokaždý jeden den na jinak týdenní pobyt) jsem měla až nepředstavitelný štěstí na počasí. Nicméně Lebu v srpnu NECHCETE zažít. Všude strašlivá koncentrace lidí, to městečko je jinak fakt malý, a nahrnou se tam na léto davy. Jako zkušenost to bylo super, Gdaňsk, Sopoty a celý okolí fakt parádní. Ale jak už tady zaznělo - je to prostě výrazně jiná liga než Itálie.

Pěstuju a používám. Jedlý plevely mají budoucnost, nejen šrucha, ale třeba právě i popenec, bršlice nebo merlík. Sousedi to vyhazujou na kompost, já mám od jara do podzimu přísun čerstvý zeleniny s minimálními náklady. Mladá bršlice nebo merlík jsou super jako špenát nebo do omelet. Popenec do pomazánek. Atd.

No, a proto radši riskuju a ignoruju prevenci. On to osud nějak zařídí. Radši to, než zažívat podobný příšernosti. Na gyndě jsem nebyla 7 let, o mamografu ani nemluvím. To všechno je totiž většinou doména žen-doktorek. A ty vám to dají maximálně sežrat. To ve svým věku nemám zapotřebí. Radši umřu o 15 let dřív, než se někde doprošovat.

Jen upřímně doufám, že autorka nebude svůj odfláknutý a dost schematický článek vydávat za seriózní čtení. A dost by mě zajímalo, v jak velké obci žije ona sama. Jako "Pražák" přesazený po 40 letech života v metropoli do městečka s necelými 3 tisíci obyvatel můžu říct jen tolik: nevkus, popisovaný v článku najde člověk leckde. V tramvaji č. 9 v centru Prahy stejně jako na předměstí krajského města nebo tady "u nás", na vesnici. A popravdě, zrovna tady na...

😀 😀 😀