

Moc hezky napsáno a hodně jsem se v tom našla. Verneovky, Mayovky, Zorro mstitel, Stanislav Rudolf... V 15 přečtené celé dětské oddělení a knihovnice mě pustily do oddělení pro dospělé. A tam - sci-fi!
A spousta beletrie, naučné literatury a všeho co jen člověk pomyslí. Jsem za to vděčná.
A ano, i to čtení pod peřinou, díky kterému mám asi od 11 brýle, ale nejspíš bych to udělala znovu, vždyť odejit od knížky v nejlepším, to se prostě nedá.

Článek brnkající na strunku nepřejícné závisti. Jako mladá jsem pracovala jako prodavačka v obchodě 1600 čistého a dalo se za to vyžít zhruba stejně jako žiji dnes. Něco bylo v přepočtu dražší, něco mnohem levnější, méně shonu, pachtění a více času na a s rodinou. Jestli zpěváci brali mnohem více, přeju jim to, však jejich písničky nás provázely každý den.

Vzhledem k tomu, že mám ve smlouvě danou pracovní dobu, nikoho nezajímá, jestli přijdu o půl hodiny dříve a uvařím si kafe a buď se mrknu na mobil nebo pokecám s kolegy nebo si pomalu nachystám práci a pustím se do ní dřív. Práce se mi počítá od-do pevně daného času a musí být hotová v nějakém termínu. Přesčasy se neplatí, dají se vybrat náhradním volnem. Takže kvůli nejisté dopravě chodím raději skoro o půl hodiny dříve a nikdo to neřeší. Konec práce a...

Dobře napsáno