

Po zázračném postupu v KL mi přišlo, že pan Janotka uvěřil v prozřetelnost osudu a svou vítěznou auru. Začal být vzdálený týmu, který už si žil svým životem a trenér postupně ztrácel respekt mezi hráči. Ano, čehosi díky hráčům dosáhl, ale už ve skupinové fázi to začalo sklouzávat do průměru a jen neskutečné shody náhod pomohly k historickému zápisu, jenž ani nemusel přijít. Pak jen trápení....

Tradiční rozdělení rolí je již překonaná záležitost. Je jen v pořádku, když si cinnosti v domácnosti podělí žena i muž 50-50. No i když občas tomu tak není...já snoubenku jen nerad pouštím do kuchyně a k úklidu. To je má autistická doména. Zde jsem pánem já 🙂 Pak by vztah mohl fungovat, ale to je pouhá má teorie.

Moc hezký článek, ale zastávám názor, i dle důkazů v podobě Dalimilovy kroniky, lingvistických okének Jana Husa a posléze husitských bouří, že česko-německé antagonismy vznikaly již relativně krátce po usazení německých kolonistů v pohraničí. Je vcelku pochopitelné, když přijdou do Vašeho kraje nově příchozí s obrovskou výhodou v podobě know-how, kteří mají od panovníka výhody v podobě osvobození od placení daní, dědičný nájem pozemků či osobní svobody...

Podporují tímto způsobem sousední státy s českou menšinou náš jazyk? Ve Vídni v minulosti působily 2 ZŠ s českým vyučovacím jazykem. V Polsku neznám tamější situaci, ale regionální programy v polštině občas u nás v ČR vidivám v televizi.

Nemyslím si, že sjezd potomků vysídlených Němců je dobrý nápad. Přece jen ta historická paměť je velmi silná (jak je ostatně vidět) a svědci tuto zkušenost předali svým potomkům. Pokud ke sjezdu skutečně dojde, tak to bude chtít od Herr Posselta vskutku velmi silné gesto smíření alespoň ve stylu W. Brandta ve Varšavě. Jinak mu nikdo neuvěří, že slova o smíření mysli vážně. Jen by mě zajímalo, zdali se mohou vysídleni Němci scházet v Polsku na vzpomínkových...
30