

Co to melete, vdávala jsem se v roce 1976, šaty z bílé krajky mě ušila profi švadlena, ne celá rodina, hostinu jsme měli v restauraci, doma jsme upeklo koláčky a cukroví, hosté měli zajištěný hotel.

Vážená návrhářko, ptám se, když už konečně se přestanete do nás navážet. Zaměřte se na ně, co nosí, ty hadry co mají na sobě, v tom bych nenosila ani uhlí, a nevylezla z baráku! Jste s tím už trapná.

V jednoduchosti je krása, to mi říkali rodiče od dětství, i když patřili do dělnické třídy, nikdy jsme neměli barák přeplácaný kýčem, uklizený prostor byl samozřejmostí. Do dneška musím mít kolem sebe prostor bez zbytečností, na který sedá prach. Do fotek dětí a vnoučat nikomu nic není, takže je nemám po zdech.ono to o společenské třídě až tak nebude, že.

A když někdo nemá chytrý telefon, tak nenakoupí. Pořád musí být volba platby přece.
38