

Pokud je Veronika single a babiččin byt je dvoupokojový, mohly by bydlet spolu. Ve společné domácnosti by se o ní líp starala, než při práci ze svého pronájmu. A ve svém pokoji by každá měla své pohodlí a soukromí. Zdá se, že spolu mají blízký vztah/asi na rozdíl od ostatních příbuzných/ a babička chce mít nějakou jistotu. Čemuž se jeden nemůže divit. Často čteme, jak je starý člověk ,,uklizen" při první příležitosti z bytu, který byl původně jeho. Je to...

Jste na začátku dobré cesty. Uvědomila jste si, že něco je špatně a že se dá žít i jinak. V dané chvíli Vám chybí rozhodnost a odvaha to změnit. Po deseti letech vztahu, který se jasně ukazuje jako nevyhovující, máte před sebou novou cestu. Žít sama. Až přejdete tu zásadní metu mezi oběma obdobími, zřejmě si řeknete jako mnohá z nás...proč já to neudělala už dávno!
Hodně štěstí.

Musím se jen usmát nad tím, že sňatkem má jeden druhého jistého.
Nikdy nic není definitivní. A rozvod jako vymoženost už dorazil i do úplně zapadlých končin. Svědčí o tom statistiky.
Není nic horšího, než když si životní partneři představují, co asi kde vyvádí ten jejich protějšek, když ho nemají doma.
Výslechy. Scény. Podezíravé prohlížení kapes a cílem najít důkaz. Jaký? To žárlivci mnohdy sami nevědí....

Myslím, že tenhle jev je klasický v mnoha rodinách. Opomíjené dítě je tlačeno k další pomoci. Hlavně, že rodiče a jejich zvyhodňované děti najdou plno důvodů, proč někdo nemůže a někdo by měl. Ten dotyčný, co to na něj chtějí hodit, je v tom sám proti všem. Oni si myslí, že je to jeho samozřejmá role. Není. Oni mu ji přidělili. Bez ohledu na to, co si už pro ně,,odpracoval". Je snadnější cíl. Protože už se osvědčil. Soudní a spravedliví rodiče by měli říct...

V devětatřiceti málokdo na závěť myslí...
Rodiče, kteří se s dospělým dítětem nevídali a potom se dožadovali dědictví po něm, se zachovali opravdu nefér. Protože spousta rodičů svým dětem finančně pomůže a když k něčemu podobnému dojde, vše jde jeho partnerovi či partnerce, s nimiž byli oddáni a kteří se s nimi třeba vůbec nestýkají.
Tihle rodiče by možná byli jednou rádi za snachu, která by jim k stáru donesla nákup a léky. No, budou mít prachy a někdo si...

Na jednu stranu se chce, aby lidé hezky přes šedesát aktivně pracovali a na stranu druhou jsou odsouvaní tam, kde nemají zastávat důležitá místa. Aby nezabírali dobrý flek těm mladším? Opravdu zajímavé. Jsou pracoviště, odkud postupně většina lidí odejde do důchodu a ti, co tam zbyli, zjišťují, že nějak nejde to, co dřív šlo úplně běžně. Že se to zadrhává na detailech, které,, stará garda " neviděla jako problém...

Tak samozřejmě je to nesrovnatelné. Mámy dnešních čtyřiceti až padesátiletých ,,dětí " dostaly k svačině hrnek nápoje a suchý rohlík. Nedávno jsem četla o porodnici, kde mají v bufet. Zde si maminky mohou dojít pro jogurt, zeleninu, ovoce...Když jsme požádaly o hrnek mléka navíc, bylo nám řečeno, že z kohoutků teče voda. Návštěvy neexistovaly, natož přítomnost otce při porodu. Dnešní tátové již důchodci jako manželé dítě viděli své dítě prvně až při...

Dvanáct let rozdílu není až tak moc. Nikdo nevíme, jak se komu s věkově stejným partnerem manželství vydaří nebo ne. Sice je fakt, že lépe být tak nějak nastejno v těch zásadních věcech, ale člověk musí být objektivní i soudný.
Moc hezký pár.

Argumenty typu dnešním důchodcům přiškrtit valorizace ve prospěch jejich vnuků jsou podle mě jen alibismus. Kdo u toho za třicet čtyřicet let z dnešních penzistů a členů vlády bude, aby se o tom přesvědčil? Prvotním problémem podle mého selského rozumu je fakt, že se rodí málo děti a že lidi v produktivním věku nepracují. Opatření typu odchod do penze co nejpozději, aby se ušetřilo na výplatě důchodu, není ve prospěch lidí. Budou marodit a nebo živořit na...
46