

Dovolte malou vzpomínku, i když pouze zprostředkovanou. Táta pracoval celý svůj život v Č(S)T, tuším od roku 1964. Byl jen o dva roky mladší než Jiří Grossmann a všechny ty Návštěvní dny atd. jakožto člen posádky a později vedoucí přenosového vozu natáčel, takže se brzy spřátelili. Vykali si, ale spíš z úcty jeden k druhému. Po tom úplně posledním přenosu za nimi pan Jiří přišel do vozu, i když se sotva držel na nohou a venku na něj čekala sanitka. Trval...

Tohle znám. Čtyřikrát jsem přišla o miminko na konci prvního trimestru. Zkusila jsem možné i nemožné. Za IVF jsem utratila veškeré úspory, po hormonech přibrala 25 kilo. Když jsem to vzdala, stal se zázrak a mně se ve 40 narodil zdravý syn.

Jen upřesním, že Oaza není na Pankráci.
4