Ve společném e-mailu našla potvrzení o další půjčce... To byl ten nastávající tak naivní, že si nechal poslat doklady o další půjčce do sdíleného mailu? Ale no tak, příběh je vycucaný z prstu! Přesto si myslím, že od notorického dlužníka je opravdu správné utéct třeba rovnou z radnice. A taky od chronického žárlivce, alkoholika či narkomana nebo násilníka. Ale to už je z jiného soudku...

Svoji dceru bych nechala bydlet zadarmo, platila by si pouze zálohy na energie, vodu apod.

A ta učitelka takové nepřiměřené dary přijímá?!?!?! Podivné!

A těch můžů, kteří ji z hlediště obdivovali, bylo více. Vzpomeňme na jejího druhého manžela. Španěl, který ji znal jako divák, se ozval ze Španělska po letech, když už byla vdovou. Skončilo to láskou i sňatkem. Skvělá herečka, která zřejmě byla i skvělou personou.

Mám z těch jeho zpovědí a sebemrskačstvi podivně smíšený pocit. Někdo se chlubí úspěchy, on neúspěchy.

"Koukněte na mne, tolik zla jsem nadělal, ale teď už jsem a budu hodný."

Až do dalšího selhání. Poté opět sebemrskačstvi a tak pořád dokola.

Ano, ženy jsou raději samy, než aby na ně nejbližší člověk pořád házel svoje napětí a chaos. Už dlouho nestači, že když muž nepije, nekouří a manželku nemlátí, tak jde o dobrého manžela. Přesto si stále muži vybíjí na ženách zlost při každém neúspěchu. Doufám, že se jednou stav věcí obrátí a muži budou trpět pod ženskou nadvládou. Prosím, neodsuzujte mne za toto přání. Zkušenost mi totiž říká, že zlatá střední cesta, což jsou vyrovnané vztahy mezi oběma pohlavími, se nikdy nepodaří.... Zobrazit vše

Ten článek omílá dokola stále to samé. Stačil jeden odstavec. Pochopili jsme, že dcera nechce, zato ona chce. Víc nebylo třeba.

Kde to žijete?! Dnešní děti žádné vyprávění nezajímá. Leda tak chvilku - povídat si o tom, co umí, co se naučily, kde byly a kam pojedou. Do 10 minut je hotovo.

Na úklid zahrady i obytného prostoru není čas, zato chuť zviditelnit se nechybí. Zaplevelené pískoviště, čmouhy na plechu u kamen...

Článek je vymyšlený blábol, ale na druhou stranu musím tu dámu pochválit. Umí žít, je třeba si z ní brát příklad. Manžel doma pere, vaří uklízí, ona žije. Většinou to je přesně naopak. A nemělo by být. Vždyť, kdo je silnější fyzicky i mentálně? Kdo je pánem tvorstva? Přece muž! Jako takový má nést tíhu života právě muž. A co je dnes tou tíhou života? Přece péče o domácnost,o děti a ženu! Dámy, popisovaná hrdinka by se měla stát naším vzorem! Howgh!

Agentuře Martina Michala vznikly předběžným zajišťováním koncertů nějaké náklady. Aby je agentura mohla uplatnit do účetních nákladů, bylo nutné vymáhat po odstoupivších umělcích jejich úhradu, a to pouze soudně. Tolik daňové a účetní předpisy. Chápu, že umělci, tedy Helena, Jiří i Marta tomu nerozumí. Nejspíš tomu bylo tak, že pan Michal hleděl na věc z pozice firmy, ostatni z osobního úhlu. A nedorozumění je na světě.

Po té havárie ležel pár dní v nemocnici v Moravské Třebové. Moje sestra tam tehdy pracovala. Zdravotni sestry jej okukovaly, protože prý to byl hezký muž s velmi pěknou postavou. Ale brzy byl převezen do jiného špitálu.