Milan Matkovič
Rusko utne dodávky ropy? V klidu. Ursula to vyřeší Green Dealem – místo ropy pojedeme na ideologii, soláry a větrníky. A Abel k tomu přidá pár hezkých grafů, aby to fungovalo..
Woow, absolutně skvěli nápad...
Tenhle komentář je ukázkový příklad, jak se dá zlehčit problém a otočit ho proti tomu, kdo na něj upozornil. Univerzita Karlova nechá v sylabu formulace o ‘tréninku sabotáží’ – a místo aby to byl hlavní problém, řeší se, že si politik dovolil na to upozornit? To myslíte vážně?“
„Autor se ohání akademickou svobodou, ale úplně ignoruje, že svoboda není bezbřehá. Sabotáž není ‘alternativní názor’, ale trestný čin. A pokud to škola nechá projít až do momentu...
Takže když Írán reálně napadá tankery a fakticky omezuje průliv silou, tak je to podle nich v pořádku. Ale jakmile někdo sáhne na jejich lodě, najednou je to ‘pirátství a státní terorismus’?
Tohle už není ani pokrytectví, to je čistá absurdita.
Očekáváme zítra (ve středu) pozitivní rozhodnutí ohledně půjčky ve výši 90 miliard eur.
Den před hlasováním – Zelenskyj: „Opravili jsme ropovod Družba.“
Hahaha - absurdní komedie
Tak si to pojďme říct bez emocí a podle faktů:
Za posledních cca 50 let Izrael vybudoval jednu z technologicky nejvyspělejších ekonomik světa – špičkový IT sektor, medicínu, start-upy, export inovací. Je to země, která reálně přináší světu hodnotu.
Na druhé straně palestinská ekonomika dlouhodobě stagnuje, je závislá na zahraniční pomoci a má extrémní nezaměstnanost (např. v Gaze kolem 45 %).
A teď to nejdůležitější: peníze....
To je blb...
Tohle není analýza, ale spíš literární cvičení: ‘Jak z jedné zmínky v médiích udělat epickou bitvu dobra a zla.’
Oxford tu hraje roli neomylného rytíře, Turek klasického padoucha a autor si to celé hezky dokreslil podle nálady. Problém je, že mezi tím úplně chybí to nejdůležitější – konkrétní fakta, kontext a druhá strana příběhu.
Reálný svět energetiky a státní správy je totiž o dost složitější než pohádka o zlém egu a vyhozeném géniovi. Bez detailů o tom, proč k tomu kroku...
A komedie pokračuje:
„Já chci jet.“
„Ne, ty nikam nepojedeš.“
„Ale já chci, chci a chci jet… do Ankari.“
Po tom rozhovoru s poradcem je to vlastně ještě lepší než předtím. Prezident má potřebu něco zásadního říct na summitu NATO, vláda úplně neví co a jestli vůbec, a poradce to celé vysvětluje tak, že člověk na konci ví jen to, že se kolem toho hlavně hodně mluví.
Takže si to shrňme: obsah projevu mlhavý, účast nejistá, ale mediální kolo už se točí naplno. Premiér manévruje, prezident kontruje, opozice si brousí nože – a výsledek? Zahraniční politika ve stylu „my jsme si to nějak...
Toto jednání však rovněž vzbuzuje podezření z válečného zločinu ze strany Ukrajinců ???
Toto jednání je válečný zločin ze strany Ukrajinců !!!
Cigarety zakážeme generaci 2008+, ale chlast necháme té samé generaci volně – protože opilý člověk je očividně zdravější než kuřák na lavičce.
20