

Co bych dala alespoň za 20 mega, abychom si mohli koupit malý domek za Prahou (jo, bohužel ty ceny jsou tu takové) a nemusela bych se bát, že nám třeba na příští rok neprodlouží nájem, nezvednou ho zase o nesmyslnou částku a nevyhodí nás i s rodinou na ulici...

Domácí násilí bývá neviditelné a dokud jsem i já jednoho takového člověka nepotkala, nedokázala jsem plně pochopit, proč je tak těžké odejít. Ono to že začátku vypadalo krásně, hodně lásky, pozornosti, velké plány do budoucna,...po pár měsících jsem se k němu nastěhovala a od té doby to začalo nenápadně nabírat jiný směr - nejdřív omezování svobody, kdy jsem něco chtěla podniknout, že ho to mrzí, protože měl pro nás jiné plány, o kterých do té doby neřekl...

V podobném věku jsem se taky málem utopila - vytáhli mě po několika minutách a také mě museli oživovat, jen s tím rozdílem, že já neutekla, sousedka vzala mě, ségru a své dcery na koupaliště, když si šla zaplavat, pověřila holky, aby na mě daly pozor. Jenže holky se chtěly jít po chvíli zase smočit, tak šly. A já? Nudila jsem se, tak jsem si říkala, že budu jen tam, kde dosáhnu. V tom bazénu po obvodu byl takový úzký schůdek, který byl v jedné rovině a v...

Tohle může napsat jen někdo, kdo má jedno miminko, protože matka s dvojčaty či vícerčaty si tohle dovolit nemůže 😀 Musím říct, že naše dvojčata jsou báječná - spí v postýlce úplně v pohodě. Když pláčou, plakat je nenecháme. Když chtějí pomazlit, tak je pomazlíme. Když chtějí pozornost, mají ji. Když chtějí lézt, necháme je. Nejlepší je vybodnout se na všechny zaručené rady a dát na svou intuici. A víte co? Naše dvojčata jsou tak úžasně pohodový, ve...

17 let - tak dlouho jsem čekala já. Ve 14 jsem byla poprvé na gynekologii a chtěla vyšetření, řekli mi, že jsem mladá a dali mi Algifen. To samé mi pak řeklo asi deset dalších doktorů (především žen), že jsem mladá, řezat do mě nebudou, teprve až po roce snahy o dítě by to možná mohli zvážit. Jenže bolesti při menstruaci přešly do bolestí chronických, kdy mě bolelo každý krok. A zas ta samá písnička - žádanku do endocentra vám nedáme, ještě se nesnažíte o...

Neumím si představit šok, který musela utrpět ta paní - být na jejím místě, asi bych taky vyběhla ven a volala policii. On si se svým životem zahrával a doplatil na to. Chtěl žít? Neměl riskovat...

Taky závidím, ale...vůbec bych nepotřebovala miliardy, stačilo by mi tak 50 mega - za 20 bych koupila domeček (ano, tam, kde bydlím, je tak draho) a co by mi zbylo, to bych někam investovala. A po 15 mega bych dala každému z rodičů, kteří se mnou měli taky náklady, dělali všechno pro to, abychom se měli dobře, obětovali vlastní pohodlí, a i když neměli peněz nazbyt, snažili se dopřát nám, po čem jsme toužili, tak abych jim to nějak vrátila a mohli se zajistit na stáří a užívat si 🙂
2