Generace Z a pracovní kultura
Diskuze se zaměřují na odlišný přístup generace Z k práci a work-life balance, kritiku za nedostatek loajality a odhodlání, a potřebu rovnováhy mezi pracovními nároky a osobním životem.
Sice jsem už seniorka, ale po,vetsinu svého pracovního.zivota jsem se chovala jako generace Z
A je to tak naprosto spravne. Bohuzel i ve sve rodine mam porad lidi rocniky 60 tych let kteri maji vetsi strach o sefovo penize nez o ty sve a kteri si mysli ze kdyz nebudou makat i z domova nebo o vikendu tak se dopustili strasne zrady a jsou to lenosi. Nikdo z nich vubec nechape ze zije jen jednou a ze si holt jeho zamestnavatel bude muset na tu horskou chatu nebo apartman u more jeste chvilku pockat.
S mladými pracujeme a pomáháme jim.
Ano, článek je sice pravdivý, na druhou stranu je potřeba balancovat nějaký průměr a kompromis. Příklad: Mladí očekávají při příchodu do práce smysluplnost, ale hned, aniž by se chtěli více učit na začátku. V mém oboru se dělají zkoušky a mladí se nechtějí učit a zkoušky nezvládají.
Hmmm. Takže jim nebude vadit, když lékaři a sestry uprostřed operace vstanou a odejdou domů, protože jim skončila pracovní doba, stejně jako řidič autobusu někde v koloně, hasiči při hašení požáru, atd., atd., že ano? Není žádný důvod, aby tito lidé pracovali přes čas. Taky chtějí mít pohodu.
Holt budou dělat za půlku a budou strašně zklamaní, že je v kariérním žebříčku předběhl pracovitější kolega/kolegyně🤷♂️
Nejde o otrokářství, ale o to, že občas je prostě potřeba máknout i nad rámec toho nejzákladnějšího.
Kdo pak bude mít vyšší prémie? Fňukna co v 25 letech řeší jen work/life balance nebo ten kdo maká?
PS: není to o generaci Z, každá generace je stejná, v každé jsou dříči, normální pracovníci i netáhla.
Jsem zaměstnavatel. Mám extrémně nadstandardní platy a podmínky.
Vůbec nic proti přístupu generace Z nemám. Nicméně asi nemohu zaměstnávat lidi z generace Z a oni u mě nebudou chtít pracovat. Obě strany mají právo si vybírat. Respektive ty co zaměstnám z generace Z, tak jim nebudu schopen většinu požadavků splnit, dokud mě k tomu pracovní trh nedonutí. Těch, kteří jsou ochotni pracovat podle mých představ (i z generace Z) je víc než kolik jich potřebuji
Polovinu generace Z s tímto jejich přístupem brzy z pracovního trhu vymete AI. Pokud chci být nadprůměrně úspěšný, musím tomu dát poněkud víc, než jsou jen základní povinnosti. A to platí obecně, jak v zaměstnání, tak třeba ve sportu i jinde.
25 let jsem spoluvlastnil fitcentrum v okresním městě. Jedním z důvodů proč už to tak není bylo zaměstnáváním obsluhujicich slečen právě z generace Z. Neustálé požadavky na zvyšování mzdy, neochota pracovat o víkendech ( tyto jsem trávil za fitbarem sám) Řešení jejich problémů s dojížděním do práce, marodění a fluktuace. Opakovaně se mi stávalo, že zaměstnankyně od nás odešla a po čase, když zjistila, že i jinde se musí pracovat tak se chtěla vrátit...
Já jsem chtěl po Zetkách úplně běžnou věc, aby pracovaly. Ale nějak jsem se nesetkal s pochopením. Vymýšlet nové věci, to by jim šlo, bohužel to téměř nikdy nebylo k lepšímu. O 10 let starší a už opravdu dospělý člověk mi sedí víc.
Coby husákovo dítě v tomto stojím za gen. Z a držím jim palce. V podstatě se vším souhlas, snad vyjma těch dovolených v sezónní špičce. Na to doplácí hlavně kolegové.
Vlastně jsem byl už po vysoké nastavený podobně a mnoho věcí mi v práci nedávalo smysl. Nakonec jsem se udělal "pro sebe" a jsem velmi spokojený.
Za všechny úspěchy i neúspěchy si mouhu jen a pouze já sám...
Gen Z - 👍
V principu jejich nároky chápu, ale mělo by to být podmíněné 100% výkony. Pokud si chci alespoň částečně určovat pravidla, musím pracovat tak, aby mě nemohl nikdo nic vyčítat. Ohledně dovolených je to ale hlavně o ohleduplnosti k ostatním. Třeba moje paní dělá v důchoďáku, ale dovolené plánuje tak, aby v létě měly přednost kolegyně s dětmi, takže bereme červen a září, na tohle mladí nemyslí, protože pro mnoho z nich je dítě takřka neznámý pojem, co...
Tahleta rodinná analogie je pěkně falešná, protože se nejvíc manifestuje akorát drby, které po pracovišti kolují.
91