Pokud je něco zakázané nebo dokonce pod pokutou, samozřejmě to budu dodržovat. Ale určitě se nebudu řídit tím, jestli někdo, řečeno slovy autora, nad mým chováním "zvedá obočí". Kohoutkovou vodu bych si v životě neobjednal ani u nás a kávu si samozřejmě dám tehdy, když na ni mám chuť. Pohledy obsluhujícího personálu mi mohou být ukradené.
O cappuccinu sice vím, ale vzhledem k tomu, že kávu pijeme jenom s mlékem, je to jedno. Takže objednávku uvádím větou, že vím, že u nich se to nedělá, ale u nás ano - nikdy nebyl problém, ani zvednuté obočí. Kohoutkovou jsme tam určitě pili taky. V turistických restauracích se vůbec neobtěžují s olejem na talířku, ale dají vám nakrájenou bagetu v papírovém pytlíku (bohužel). S těmi schody je to pravda, tam nás vyhodili i s kávou.
Ta popsaná faux pas mě pobavila, dnes se třeba chlap může prohlásit ženou, zebrou nebo čímkoliv a je to v pohodě, ale dát si k jídlu co nám chutná, to už je na zdvižené obočí?? 😄
Neporušuje-li turista psaná pravidla, pak o nic nejde a netolerantní hostitel při zdvihnutém obočí nedostane dýško 🙂
( také faux pas? nevadí, stále mám svůj jediný krásný pas 😂 )
Tak nevím, ale škodlivost mléka v kafi ještě nikdo exaktně neprokázal. Piju (nebo jím) to, na co mám chuť. Co je komu do toho?
Řízek s rýží jsem nikdy neviděl, nicméně řízek se zelím a knedlíkem jsem jedl. Připadá to někomu nepatřičné? No, prosím, jeho věc. Nicméně, jedná se o Pavlišovský nebo Úpický řízek, v Podkrkonoší a na Náchodsku naprosto běžný pokrm. A vůbec ne špatný.
Někdy mám pocit, že se zcela zbytečně dělá z komára velbloud. Italové u nás...
Myslím si, že autorka trošku kecá a článek je trochu clickbajt. Do Itálie jezdím desítky let, od severu k jihu, byl jsem tam snad 50x. A musím říct, že jsem se nikdy necítil jako mimoň, pokud jsem si dal cappuccino nebo macchiato odpoledne. Obvykle to nedělám, ale pokud mám na cappuccino chuť, prostě si ho dám. Možná jsem měl štěstí, že jsem zatím nenarazil na obsluhu s inteligencí tzv. vlastence, která by měla potřebu hojit si svoje komplexy na druhých...
Promiňte, ale mnohe z tohu o čem pišete, tak docela pravda neni. Žila jsem tam 28 let a např. cappuccino jsem si dala tak jako moje přitelkyně kdykoliv jsme na to dostaly chutˇ, právě tak jako vino, ktere je vetsinou zvykem pit pouze k jidlu. Italové jsou pohostiní, usměvavi a mají turisty radi. Pokud někdo z lidi neni magor a chova se slušně, je v Italii vítan!
A co se týče navštěvy kostela tak ani na to neni předpis, ale je to jistá tradice, etiketa a...
Je to všude stejný.
U nás si také vysloužíte zvednuté obočí, když si k řízku dáte rýži nebo poprosíte o cukr, protože to pivo je moc hořké.
A přitom - o co jde? Co je komu do toho, co jím?
😉
227