V době sametové revoluce bylo Denemarkové 21. Nějak si neumím představit, že by v jejím dosavadním životě jí mohli bolševici vůbec zakazovat nějaké knihy, protože do té doby patrně nic ještě netvořila a nechtěla vydávat. Olda hovoří jako opravdový disident. Leda tak šašek.
A že by StB v 80. letech pohádkáře Oldu dusila a vláčela po zemi jako hadr, o tom silně pochybuji. Podle znalců tyto metody StB v té době již dávno nepoužívala, to byla věc 50. let, a...
Klempíř nemá právo někoho poučovat!
Zatímco někteří lidé si kvůli komunistům a StB nechali zničit kariéru i život a nikdy neohnuli hřbet, jiní dnes svou minulost dokážou přebít politickou funkcí a tvářit se, že se vlastně nic nestalo.
Tak hlavně, že máme demokracii – jen škoda, že pro některé má zjevně trochu pružnější morální metr.
On to agent Olda vůbec nepochopil... Být ministrem ve své zemi, o to víc, když je někdo ministr školství nebo kultury, obnáší také jistý morální rozměr. Chápu, estébácký práskač ministrem jde dohromady s estébáckým premiérem velmi dobře, můžou si pouštět Michala Davida a řvát u toho s plnou pusou smíchy. Druhá půlka lidí bude vždy považovat něco takového za nechutné a neakceptovatelné.
Byly zakázané knihy, většinou takové, které nestačili zakázat ještě před vydáním. Byli i zakázaní autoři, někteří i překvapivě - prostě za to, že se s někým znali, někde něco řekli, nebo se některý soudruh v nesympatickém hrdinovi knihy poznal. Zářným příkladem byl třeba Jaroslav Seifert, který získal Nobelovku za literaturu a režim jej tedy musel částečně uznávat, přestože patřil k prvním signatářům Charty 77. Takže se veřejně vyzvedávala jeho původní...
Ten člověk, dá lí se tak nazvat, by si měl hlavně uvědomit , že on spolupracoval s stb . Mel by chodit kanálama a stydět se . Jsme víc než 30 let po “ revoluci “ a ve vládě, parlamentu , senátu a na dalších exponovaných funkcích se to jen stbákama a bývalými komouši jen hemží. Asi se s tou revolucí něco nepovedlo .
Radka Denemarková byla v roce 1989 studentkou, spisovatelkou se stala až později, tudíž jí bolševici těžko mohli zakazovat nějaké knihy, to se p.Klempířovi moc nepovedlo, stejně jako jeho snaha dělat ze sebe sama téměř oběť. Že pod nějakým tlakem podepsal spolupráci STB, ok dá se to lidsky pochopit, ale že byl nad rámec svých úkolů schopný udat svého kamaráda i svojí holku za 500 korun a teď se prezentuje skoro jako mučedník, to je trapné... 😕
Poněkud nízká kritika. Paní Denemarkové bylo v listopadu 21 let, kolik jednadvacetiletých vydalo nějakou knihu? Takže ano, jí nic komunisté nezakázali, protože padli dřív, než jí mohli něco zakázat. Což jí ovšem neupírá právo kritizovat to, co se za komunistů dělo.
Denemarkovou neznám a nehodnotím. Fascinují mě však "charakterní hrdinové" jako I. Pilip, kteří soudí jiné. V článku mě zaujal jeho útočný štěk na Klempíře. Pilip v honbě za kariérou zlikvidoval KDS Bendy st. a přivedl ji do ODS, kde se stal místopředsedou. Pak se Klausovi odvděčil známým "Sarajevským atentátem" a s Rumlem založil Unii svobody, která krachla. Vrcholem bylo, když Pilipa s Bubeníkem při politickém angažmá na Kubě tamní režim skřípl a uvěznil...
Klempíř si snad myslí, že je třeba ho politovat, jak trpěl, když spolupracoval s STB. Byl svobodný, bezdětný, tak o co mu šlo, že spolupráci podepsal? Je to tak trochu o charakteru, odvaze a morálce konkrétního jedince.
Podstata je úplně jiná. Ministr byl měl mít nejen profesní, ale i morální způsobilost. A člověk, co udával za peníze ji prostě ztratil. A podle mého ji nezískal zpět. To je věc, kterou on nechápe. Vždy to tam bude, že zničil těm lidem životy. A za pár stovek. A není za ním něco, co by ho z toho morálně vysekalo.
412