Jistá země oficiálně označila naši zemi za sobě nepřátelskou. Tou zemí je Rusko. Měla by přinejmenším platit zásada "nepřátelé mých nepřátel jsou mí přátelé", tedy přijmout fakt, že Ukrajina bojuje i za nás a ostatní bývalé středoevropské ruské kolonie. Pomoc je v našem národním zájmu, byť se duševní komunističtí pohrobci vzpírají. Prý: co je nám do Ukrajiny!? Všechno, naprosto všechno!
Škoda, že průzkum u nespokojených respondentů také nezkoumal, čeho všeho by byli ochotní se ve prospěch větší pomoci vzdát.
Tak třeba snížit rodičovský příspěvek, zvýšit daně anebo rovnou zavést novou speciální daň, ořezat superdávku anebo utáhnout kohoutky kulturní frontě. A mnoho další zdrojů by se jistě ve prospěch pomoci našlo.
Třeba navýšit deficit, aby i naše děti mohly být hrdé na to, že rodiče pomáhali.
Kateřina Gruntová,autor článku, evidentně se neptala lidí,ale své fantazie. Málokdo z Čechů si myslí to,co ona popisuje.Naopak spousta Čechů si myslí,že jsou to všechno vyhozené peníze,které by měly posloužit doma,potřebným.A Babiš (není mým favoritem) říká správně: na prvním místě Česko !!!
Neříkám, že by pomoc nemohla být větší - ALE:
a/ státní rozpočet je v trvale vysokém každoročním deficitu, přičemž strukturální deficit se pohybuje cca na úrovni 250 - 280 miliard.
b/ Pokud by se měla zvýšit pomoc, a proč ne, tak jak jí budeme řešit za situace, kdy se mají každoročně zvyšovat výdaje na obranu dohodnuté v rámci NATO, a současně není dořešena infrastrukturní síť, a to bez promítnutí nákladů na rychlovlaky, a současně se stárnutím obyvatelstva se musí řešit...
Proč tedy ti nespokojení nejdou pomoci přímo na Ukrajinu? Stejným lidem vadí i zadlužování republiky, kde potom na tu pomoc brát?
1,6 tis.