Mnoho lidí vyjadřuje nespokojenost s financováním a kontrolou České televize a Českého rozhlasu. Kritizují nedostatečnou kontrolu hospodaření a volají po větší transparentnosti. Existují návrhy na zrušení koncesionářských poplatků a přechod na alternativní modely financování, jako je dobrovolné předplatné nebo financování z komerčních zdrojů. Tyto návrhy jsou často spojovány s obavami o spravedlivost a efektivitu současného systému.

Mnoho lidí vyjadřuje nezájem o stávku České televize a Českého rozhlasu, s názory, že jejich absence ve vysílání nebude mít významný dopad. Někteří dokonce tvrdí, že by stávka mohla být prospěšná, protože by ukázala, jak málo jsou tyto instituce pro veřejnost důležité.

Mnoho komentářů vyjadřuje obavy, že změna financování veřejnoprávních médií může vést k jejich politickému ovlivnění. Diskutuje se o tom, že pokud financování bude závislé na rozhodování vlády a parlamentu, může to být nástroj pro politický tlak.

Komentáře často zmiňují potřebu změny ve fungování České televize a Českého rozhlasu, včetně zeštíhlení jejich struktury a omezení počtu kanálů. Někteří navrhují, aby veřejnoprávní média nabízela pouze základní služby a zbytek byl financován komerčně.

Existuje značná nedůvěra v nezávislost České televize a Českého rozhlasu, s názory, že jsou ovlivňovány politickými zájmy. Někteří lidé věří, že soukromé stanice jsou objektivnější, protože jsou závislé na příjmech z reklamy a nemohou si dovolit stranění.