OSPOD je zcela chybně fungující, založený na velmi pokřivených představách a zvycích. Pletou se do situací, kde v zásadě není vůbec nutné vstupovat. Tím mám na mysli rodičovské spory při rozvodech. Tam je OSPOD tím, pro koho rodiče "ladí" situaci a děti, a kdo si přikloní úředníky, ten je na koni před soudem.
.
Na druhé straně chce tento úřad od stolu rozhodovat složité a skutečně...
Já nevím...myslím si, že vůbec není v zájmu dítěte, aby se z pěstounské rodiny, kde je už plně integrované, umístilo k biologickým rodičům, ke kterým nemá vztah a kteří jsou drogově závislí a mají kriminální minulost. Jsem rodič, pokud se o dítě starám a chci ho. Pokud upřednostním chlast, drogy a zločin před dítětem, neměl bych být rodič. Už nikdy. Jednou jsem se vzdal dítěte a nemínil se o něj starat - konec. Kruté, ale v zájmu dítěte. Rodič je ten, kdo...
Vždycky když se vyskytne problém, který potřebuje aktuální řešení, v Česku se vymyslí komise, úřad, což znamená další úředníky, kteří budou sedět někde v kanclu u stolu. K čemu? Na co máme OSPOD? Kolik je tam pracovnic, úřednic a co všechny dělají?
Pokud nebude zájem ze strany úřadů, soudců, popřípadě vlády opravdu řešit situaci dětí, tak můžeme mít tisíc zákonů a nebude to k ničemu. Zákony ,které máme nám stačí, stačí používat rozum. Ale toto tzv. řešení považuji jen za výmluvu.
Co chtějí zkoumat? Bylo běžnou praxí, že dětská sestra přišla do domácnosti - hned po návratu domů z porodnice - zkontrolovala miminko, připravenou výbavičku, domácnost..... Dítě muselo chodit pravidelně na kontroly k dětské lékařce - ze začátku každý týden, pak se intervaly prodlužovaly .... dnes se nic takového nedělá, bylo by to definováno nejspíš jako zasahování do práv rodiny, spousta popsaných krabic na koštěti a velký křik na náměstí.
OSPODy ani přestupkové komise nejsou sto řešit situace, kdy prokazatelně dochází k násilnému jednání ze strany jednoho rodiče, na které upozorní dětský lékař. Vyhýbají se konfliktu s násilníkem a místo skutečného řešení nakládají dítěti a druhému rodiči neúnosná břemena v podobě nekonečných návštěv u dětských a krizových psychologů, kteří tlačí na dítě, že má mít násilníka rádo a má k němu rádo chodit. Výsledkem je často destrukce vztahu dítěte k druhému...
Docela by mne zajímalo, jaké složení je lidí na OSPOD, kolik je tam vystudovaných psychologů a jiných vysokoškoláků, kolik je tam mužů a vůbec kolik je tam nebojácných lidí.
Protože je zapotřebí, aby tam byl alespoň jeden člověk, který se nebojí verbálního konfliktu s problémovými rodiči, popř si na zjištění stavu v rodině klidně přivolá také policii.
Pokud na OSPOD jsou pouze ženy, matky, které přemýšlí často co doma...
90