Když člověk sleduje všechno, co se děje kolem rušení poplatků za veřejnoprávní média, musí nabýt dojmu naprosté nekompetentnosti současné vlády, premiérem počínaje.
U tak zásadní změny by člověk očekával důkladnou analýzu, odbornou a veřejnou diskusi, vyhodnocení dopadů a především promyšlený plán postupných kroků. Místo toho vláda bez řádné přípravy protlačí prvním čtením legislativní paskvil, jehož podobu a důsledky následně zpochybňují sami jeho autoři...

Diletanství vlády spočívá v tom, že kdyby svolala expertní radu, složenou z mediálních expertů, politiků a právníků, dva dny by si s nimi sedla a dali by dohromady profesionální návrh zákona, který bude zaručovat neovlivnitelnost veřejnoprávních médií a kvalitní a předvídatelné financování a to by poté věčně artikulovala veřejnosti, třeba na rozsáhlé tiskové konferenci, kde by byli přítomni i ti mediální odborníci a právníci, tak si vláda mohla ušetřit...
On nemá jinou možnost. Pokud nechce, aby mu padla vláda a on přišel o vliv na dotace a státní zakázky a financování klinik, musí co nejdéle balancovat a tančit mezi nácky a traktoristy. On ví, že to nepůjde navždy, ale každý měsíc ve vládě jsou pro Bábu zcela jasně počitatelné peníze. Nyní si u svých úhlavních koaličních partnerů vyzískává čtvrt až půl roku navíc tím, že termín o trochu oddálí, ale přesto dál vyjadřuje odhodlání to dotáhnout.
Babiš chce zrušit televizní poplatky do 1. července. Takový spěch u politiků člověk nevidí každý den. Když mají řešit problémy obyčejných lidí, všechno se vleče, hledají se analýzy, komise, peníze a důvody, proč to nejde. Ale sáhnout na financování veřejnoprávní televize? Najednou je třeba sprintovat.
Demokracie se totiž nemusí likvidovat jedním velkým úderem. Někdy stačí nenápadně přestěhovat penězovod.
Sleduje co se děje a na vlastní činnosti nestačí. Nedokáže pochopit, že nejde o poplatky, ale o nezávislost . Poslouchá Okamuru a dělá jednu chybí za druhou. Programové prohlášení co z toho dodržel. Levné hypotéky, levnější energie, lepší zdravotnictví. ... Cár papíru kde jdou nejlépe koncesionářské poplatky, které chce Okamura a jeho slepenec.