

Nevadí mi z principu ani jedny, co mi ale vadí nebetyčně, je zaměstnankyně obchodu, která přiletí jako fúrie ke klasické pokladně, a začne na mě hulákat jak zupák na buzerplace, proč nejdu k samoobslužným, že to má ona nejradši, aby je tam takhle lidi zdržovali od práce. Nedochází jí, že ti lidi jsou ti, co ji živí. Jedna to dotáhla tak daleko, že jsem jí tam celý vozík nechal a odkráčel nejkratší cestou k ředitelce.

Vážně jsem jediný, komu tenhle článek přijde sepsaný jen pro pobavení? Že v člověku zůstává po zásahu proud, není pověra stará ani dvacet let, ani čtyřicet let, ale tak asi čtyřista. Před čtyřiceti lety každé dítě, které absolovovalo asi tak pátou třídu základky ( kdy začínala fyzika ), vědělo, že blesk je přesun energie mezi kladniu zemí a zápornou spodní hranicí mraků, a že pokud stojíte na nevodivém materiálu, pravděpodobnost zásahu ne limitně blízká...

Takže týpek si nezjistí, kam má eternit odvézt, kde ho berou a kde ne, diví se, že je rozdíl mezi komunálním, velkoobjemovým a nebezpečným odpadem, diví se, že všechny provozovny ve městě nemají stejnou otvírací dobu a nic mu není po chuti, ale stát je ten špatný a on udělal všechno dobře. Takže ne, kámo, zbabrals to od začátku do konce a ještě tady brečíš na netu.
86