

Zdá se mi, že ty příběhy jsou pořád stejné : na počátku velká láska naivní holky a prince z Persie, pak peklo na zemi a pro některé šťastnější únik zpět; příběhy těch, kterým se to nepovedlo, nemá kdo vyprávět 🙁 A stejně se najdou znovu a znovu hlupačky, které při setkání s jejich princem věří, že jim se to stát nemůže...

Marsková je pěkná hlupačka - já bych naopak řekl, že větší porodnosti brání spíš "progresivní ženy", protože rodina a děti v jejich hodnotovém vidění světa představují něco zastaralého či dokonce škodlivého...
1