Nostalgie po dětství v 70. a 80. letech
Lidé vzpomínají na své dětství v 70. a 80. letech s nostalgií, diskutují o rozdílech ve výchově a životním stylu mezi generacemi.
Do kamene tesat. Vyrůstal jsem přesně v té době a vím jistě, že v dnešní době bych vyrůstat nechtěl. Dnes se děti šikanují jen pro video na sítích, a když některé pak vezme spravedlnost do svých rukou, a násilníka fyzicky ztrestá, hned je u psychologa a já nevím kde všude. My jsme si své spory řešili ručně a stručně, a taky z nás nevyrostly skleníkové květinky, které se hned ze všeho hroutily. Neumím si vůbec představit, jak by dnešní rozmazlení mamánci...
Rozdíl, na který autor článku poukazuje, je skutečně dán rozvojem moderních technologií. Tyto technologie skutečně zapříčinily ztrátu přirozené autority starších lidí.
Co udělal mladý člověk, student či učeň, když něco nevěděl a potřeboval to vědět? Prostě šel za starším člověkem, student za profesorem, učeň za mistrem a normálně se otázal. Co udělá dnes mladý člověk, když něco neví? Zadá dotaz do googlu, otáže se umělé inteligence, pustí si instruktážní video na...
Za mě opravdu dobrý článek který si na nic nehraje a vypovídá o tehdejší době. Mám jen obavu že na úrodnou půdu padne asi jen u starší generace. Ta dnešní žije jinak, vše je poplatné současné době a pro ně je to jen cosi zbytečného ke čtení, natož k zamyšlení. A většina těch mladých je stejně přesvědčena že to byla hrozná doba. Skákali jsme tady po stromech, na vše se stály fronty, nic nebylo k dostání a dorozumívali jsme se skřeky a posuňky. Jak jsme...
no, něco málo bych poupravil, ale jen zlomky, jinak je to pravda. Na druhou stranu nechejte dnes děti bez dozoru - kdejaký úchyl, feťák, ..... To si žádný rodič nedovolí. Ulice mezi domy byly prázdné, zcela výjimečně projelo auto a tak se jezdily závody na koloběžkách a kolech, ....... Co se týká dětství, tak za mne bylo rozhodně krásnější a aktivnější. Děti dnes nedokážou vylézt ani na strom. A k tomu byly i povinnosti, ale tyranie to nebyla. A jak říkal...
Každá výchova má svoje. Dnešní děti jsou velmi ochuzené o normální dětství bez moderních vymožeností, což si samy nevybraly. Většina jich nemůže a ani nechce lítat venku. Těžko říct, čím to je. Dle mého se prostě rodí jiné děti, které mají jiné vlastnosti než jsme měli my. Na mé děti ani nezabíralo "vyhrožování" jako za mého dětství, tedy...pokud to neuděláš, nedostaneš to a to..... automaticky se smířily s variantou, že to nedostanou a neudělaly nic. 🙂...
Vyrůstala jsem na přelomu 60tych a 70tych let a ráda na tu dobu vzpomínám, dnes u svého jediného vnuka vidím jeden zájem a to čumět do mobilu, dojde se jenom najíst, žádný pohyb ani komunikace, jenom s telefonem. Je mi z toho hodně smutno.
....jojo, jako kluk na přelomu šedesátek a sedmdesátek jsem byl účasten daných zvyklostí. Jsme venku a najednou z dálky volá ňákej děděk:...hele, Frantíku (Frantík se nejmenuju), pojď sem...nešlo jinak, šel jsem : na, tady máš pětikorunu a zajdi mi koupit cigára...nešlo jinak, šel jsem, donesl jsme mu Lípy za 2,80 a 2,20 jsem mu vrátil...poděkoval a já zas běžel....vůbec nám to nepřišlo divné....
Právě v 80. letech jsem prožil dětství, popis té doby v článku sedí. Život dětí a rodičů byl v té době více oddělený. Volný čas jsme trávili většinou venku a neviděl jsem skoro nikdy, že by tam nějaký rodič hlídal své děti. Respekt k dospělým autoritám (rodiče, učitelé) byl taky o něco větší než dnes. I když i v té době se našly výjimky, které si to ale odnesly horší známkou z chování nebo výpraskem doma..
Chtěl bych vidět dnešní patnáctileté dítě jak si jde vyřizovat občanku 🙂 za 10 minut by se zhroutil jak domeček z karet...
Ano, byli jsme mládí, nic nás nebolelo a žádné starosti.
Jenže lidská paměť má vlastnost, že na to špatné zapomíná.
Příklad :
„ Plavete si v bazénku s teplou vodou, nemusíte se starat o nic. Ani o příjem potravy, ani o její vylučování.
Po tom někdo ten bazén vypustí, a vy projedete takovým úzkým hrdlem, které se vám snaží rozmačkat lebku, ven....
Paní Sokolová, uau. Skvělý článek. Narodila jsem se v roce 1976, takže můžu posoudit. Snad jen s jednou větou v mém případě nesouzním: "To, co je často drželo na uzdě, byl strach z trestu."
U mě rozhodně neplatilo, jak u ostatních, to nemůžu soudit.
Otázkou je, jak by to vypadalo po roce. 1989 bez internetu a mobilů.....
Generace vychovávaná v osmdesátých letech skutečně neměla respekt k autoritám a smysl pro odpovědnost. Naopak to je generace, která se naučila dokonale švejkovat. Plnit navenek to, co se očekává, ale mimo pohledy druhých dělat vše po svém. Generace sedmdesátých a osmdesátých let jsou právě ty, které tu vytvořily přetrvávající pastoušku.
83