To, co se děje dokládá, že svět si bohužel často řídí hodinky dle hesla "hamty, hamty, ať mám víc než tamty". Vzniká na to regulérní závislost, takže z počátečního "kdo šetří, má za tři" se stane "kdo si šikovně přikradne, má za devět".
Jenže si to částečně ta slušnější část populace dělá sama. Nechává si vládnout kde jakým krkounem, který nemá dost. Případně si těch krkounů začne všímat, když už teče do bot....

Není se čemu divit, když dávky ztratili svůj smysl. Místo aby plnili svůj účel, (krátkodobá pomoc v pracovní neschopnosti) a lidé byli motivováni hledat si jinou práci, motivují lidi dlouhodobě zůstat na dávkách a buď pracovat na černo, nebo si udělat 10 dětí.
To, co se děje ve Francii, Itálii, Německu se děje i v České republice. Určité malé procento obyvatel bohatne, na druhé straně řádově daleko větší procento chudne. To je objektivní skutečnost a je jenom otázkou času, kdy nepokoje, které známe ze západní Evropy přijdou k nám. Není normálni, aby mladá rodina s dětmi, kde žena zůstane na mateřské dovolené platila měsíčně nájemné (nebo hypotéku) plus energie a služeby za bydlení 30.000 Kč měsíčně. Taková...
A co dělá tato spousta lidí pro to, aby si pro ty dávky chodit nemuseli? Není to náhodou už jen zvrhlá lenost a zneužívání nepřiměřeně sociálního systému? Taky jsem tuto situaci před 1/4 stoletím zažil. Žena na mateřské, její příjem v té době naprosto směšný, dítě neustále nemocné, babička žádná. Já celé týdny od PO do PA na montážích. Manželka si proto na malém městě nemohla najít práci. Mohli jsme jít taky škemrat, ale to bych se hanbou do země propadl...
Kumulace bohatství do velký měst rozhodně situaci nezlepšuje. Pokud by k tomu stát dohlížel na dodržování legislativy ve větší míře a nedocházelo by pouze ke kecům, jak jsem toho svědkem každý den, tak by lidé nebyli tak ohrožení. Ochranu si zaplatí jen ten, kdo na ni má. Právníci si z lidí většinou dělají oslíka, kterým třesou do doby, kdy z nich cosik padá. Není nic hezkého se koukat na člověka, který přesáhl 50 let, přišel o práci a přestože je velmi...
Je smutná realita, že dva pracující v produktivním věku se 2 dětmi, bydlící v nájmu dnes mají životní náklady na hraně. Blahobyt nejen v Evropě pomalu končí. Díky přemnožení lidského druhu začne silný boj o zdroje, vodu a základní komodity. Prostě jsme se přemnožili a vše bude čím dál tím dražší.
Za energetické krize, kdy vystoupala inflace přes 10%, tak za ty 3 roky mi inflace sebrala z platu 7 tis. Nikdo mi to ale nedorovnal, takže uživit z jednoho platu rodinu, je dnes opravdu náročné.
Také Babiš místo přísnějších podmínek nebo nějaké změny v sociálních dávkách, sníží podporu v nezaměstnanosti lidem, kteří o práci přišli, takže jasná podpora těch, co nepracují roky.
Ti, co jsou déle na soc. dávkách než rok by měli pracovat pro stát. Úklid...
Jsme nároková společnost a lidé z prostředí kolem dávek v ostatních jen více a více vzbuzují pocit, že na všechno je nárok. Zamyslete se nad lidmi ze svého okolí. Jistě najdete takové, které v tomto dávkovém systému umí velmi dobře a hlavně pohodlně existovat.
. . . problém je v tom, že některé zbytečné pozice (novináři, ČT, redaktoři, herci, politici, úředníci, politologové, sociologové, analytici, politici a další) jsou přeplaceny, a ti ostatní co odvádějí skutečné finanční prostředky ze své přidané hodnoty práce do státní kasy jsou nejchudší. Bylo by dobré se řídit Zákonem braní a dávání, který existuje v přírodě.
Kolik těch lidí, kteří pobírají sociální dávky, je schopno pracovat? Asi většina, že? Tak není o čem diskutovat....V jedné kolonce -dávky jen na nezbytně nutnou dobu než najdeš práci. Kdo prokazatelně nemůže pracovat bude v jiné kolonce. Kdo nikdy nepracoval nebo se vyhýbal práci, nedostane nic. Pomoc v nouzi těm, co to opravdu potřebují. Stačí používat starý dobrý selský rozum.