Pokud jedenactilete dite napíše vetu: "Na otce si ten pán začal hrát před dvěma lety," je zcela jasne, že mu matka vymyla mozek.
A pak je smutná druhá vec: spousta psychologů radi otcum, aby spor o děti nehrotili, nevymahali setkávání s sdetmi nasilne... No a když poslechnout, pak taková psychopaticka matka u soudu řekne, že otec o děti vlastně neměl zájem.
Nechci resit jak si bývalí partneři navzájem dělají to nejhorší.
Nicméně dva postřehy k textu:
chápejte, že soud jsou státní ouřadové, kterým jde jen o výši platu a ječení, že mají málo, kteří klidně svěří Viktorku do "péče" jejího vraha? jim o děti a jejich zájem nejde, oni o to nedbají, prostě lejstro, kus papíru a výše platu, to je to, co státní darmojedy zajímá nejvíce. soudci pak odsoudí někoho za to, že jedna paní druhé paní před 4 lety něco žvandala do vězení a otce, který znásilňoval svou nevlastní dceru několik let k podmínce. to je české soudnictví
na jednu stranu soudy povolí jedenáctiletému klukovi, aby žaloval svého otce a vymáhal po něm peníze, ale v tomhle případě, kdy po něm chtějí jen to, aby je nechal v klidu žít u maminky, jsou obětovány ... další příklad české úřednické a justiční pakárny ...
Tím, že úřady jednají proti vůli dětí a ničí jím tím život, vytvářejí jejich nedůvěru ve společnost. Je úplně jedno, jestli byly nebo nebyly zmanipulovány. Vztah k otci lze zmoderovat, aby byla možnost ho nějak zlepšit, ale vytrhnout je násilně z jejich prostředí a stíhat matku za manipulaci, je totální zhovadilost. Co tu matku k jejímu chování vedlo? Možná měla docela objektivní důvod, to nikdo moc netuší ... Chtělo by to nasadit jiný kalibr řešení a ne...
Z článku naopak vyplývá, že městský i krajský soud zjistily dlouhodobé maření kontaktu s otcem, zatahování dětí do rodičovského konfliktu, destabilizaci školní docházky a nezajištění odborné pomoci. Hromadné psaní jedenáctiletého a třináctiletého dítěte politikům, ministerstvům a prezidentovi spolu s označováním otce za „toho pána“ je mimořádně varovné. Rodič má vztah dětí k druhému rodiči podporovat a děti před konfliktem chránit, ne je nechat vést...
Nemuzu komentovat tento případ, ale z vlastní zkušenosti vím, kdyz jsem dceru po narozeni dva roky neviděl a maminka ji hodně postvavala proti me, mohu říct ze to neni tak jednoduché. Dcera ke me opravdu nechtěla, ale ne proto ze bych byl špatný otec, ale nechtěla to maminka a dcera si to vzala za své. V devíti letech jsem ji dostal do pece a dlouho trvalo než se náš vztah dal dohromady. Dnes je ji 22 stále žije u me a dobre vychází i s maminkou. Jen nám...
Otec byl laxní. No to my nedává moc smysl, když je dětem tolik let. Spíš se na to vykvákl a teď si chce hrát na tatínka. Stejně mu to nepomůže. Na sílu to nikdy nepřinese nic dobrého. Do 18 let to budou nějak pytlíkovat a pak ho děcka odkopnou o to silněji. Kdyby to nehrotil, tak by si k němu v dospělosti třeba cestu našli. Takhle má smůlu.
Vztah k druhému rodiči je ve většině případů daný přístupem prvního rodiče. Ten často před dětmi ventiluje svoji nespokojenost s bývalým partnerem - otcem dětí, nebo komentuje, jak se "táta nestará". Děti to zcela přirozeně přebírají, tak, jako přebírají celou výchovu.
.
Většina rodičovských sporů je o řevnivosti mezo rodiči. Pokud soudy začnou odmítat "pískat" žabomyší spory mezi rodiči a budou zdůrazňovat, že oba...
112