Nejsem GenZ, jsem GenX, ale radši píšu než volám. Lidi se totiž neumí vyjadřovat stručně jasně a věcně. Hovor, který by mohl trvat 20 vteřin tak naroste do minut až desítek minut, protože druhá strana mele a mele a mele. Vysvětlíš mu problém, on se zeptá jinak na to samý a proloží to naprosto nesouvisejícími věcmi, jen aby se vykecal a mě obral o čas. SMS, MMS nebo mail, to je nejrychlejší a navíc to zůstane dohledatelné a nevypaří se to z hlavy. Ano, se...

Kdysi jsem pracovala v call centru a volala tolik až to bylo na hlavu. Od té doby mám zvonění vypnuté nonstop. Zvoní mi pouze když volá manžel nebo dcera. Ostatní holt musí počkat až jim zavolám zpět když mám od nich zmeškaný hovor (rodiče, úřady, práce). Když potřebuji něco já taky volám jen když je to akutní (úřad, lékař apod.) Jinak písemně. Dnes vesměs funguje vše písemně, objednání k lékaři, objednání na úřad, komunikace se školou atd.
Poctivě se přiznám, že taky telefonuju nerad a telefony zvedám jen sporadicky. V podstatě jen rodině. Jednak se většina lidí strašně vykecává a člověk vždycky musí vymyslet, jak to slušně, ale rychle utnout - což je samo o sobě nepříjemné - jednak téměř každý (ačkoli nechtěně) volá nevhod a konečně v SMS mi zůstane nějaká informace, která je důležitá a já si to nemusím pamatovat nebo psát, takže každého stejně poprosím, ať mi to pošle SMS. A nejvíc ze...
Existuje podobný výzkum provedený i na ČR? Zajímalo by mě, jak moc se to shoduje s anglofonními zeměmi. Jinak osobně jakožto Gen Z nezvedám telefony primárně, protože mám kvůli škole a práci věčně vypnutý zvuk. To zmíněné: "Co potřebuješ?" napíšu, protože zrovna nemůžu telefonovat a podle toho, jestli mi člověk napíše, že je to urgentní, eventuálně odběhnu na chodbu si to vyřídit. A co se týče preferencí komunikace přes email nebo zprávy, nevidím v tom...
Jednou mi můj zamestnanec řekl, že nesplnil triviální úkol, protože mu kolega neposlal mail s instrukcema. Tak jsem se ho zeptal proč mu nezavolal když neví jak to udělat... A on absolutně nechápal proč by mu měl volat. Takže jsem mailovou komunikaci ve firmě omezil na nezbytné minimum. A všichni brzy pochopili, že jeden krátký hovor vyřeší víc, než několik mailů. A tento systém praktikuju i doma s dětmi. Ty pochopily, že když po mně něco chtějí, tak musí...
17 roků jsem byl "Servisní linka", kterou požívali zákazníci... Nyní už to vzala kolegyně...
Konstatuji, že většina lidí není schopna dát "na první dobrou", větu rozvitou... Nemají slovní zásobu, a s tím co mají, tak nevystačí. Breptají, hmmm, ehmmm, ale jáááá jako... a podobně... Raději píší, mažou, píší, mažou a až si myslí, že naspali větu, tak nadšeně odešlou...
Já naopak nepovažuji SMS zprávy, anebo WhatsApp za oficiální firemní...
Člověk je tvor společenský. Není nad osobní kontakt. Pokud si můžu vybrat, preferuju hovor nebo osobní schůzku. Tu přímou interakci žádný chat nenahradí..... Ale je to věc osobnostního nastavení, já mám lidi rád a jsem mezi lidmi rád. A taky jsem "husákovo dítě", takže už starej pes, co se nebojí lidí ani světa😉
Jsem ročník 1985, ne že bych měl problém s telefonováním, ale nesnáším hovory typu "jak se máš, co děláš, co je nového" a podobně. Účelný rychlý hovor s kolegou, mistrem, doktorem (sestrou), není problém, ale mít tel u ucha půl hodiny, to fakt ne, ztráta času.
Nedivím se. Psané slovo je psané slovo. Telefonní hovor člověku neumožňuje rychle a vhodně reagovat. A důležitá věc: bez neověřených telefonních hovorů by nebylo podvodů s telefonáty. Telefonní provoz má smysl jen mezi dobrými známymi. (Telefon je svým způsobem zařízení jen pro zlost dobré.)
Bylo by dobré aby se lidé otevřeně přihlásili ke Gen Z a mobilní operátoři zobrazovali na displeji telefonu toho kdo jim volá hlášku : Pozor voláte Gen Z, telefon vám nezvedne. Ono komunikační nedostatečnost omlouvat sáhodlouhým článkem je sice pro autora výdělek, nic jiného nám však nesdělil než to, že lidé ztrácí schopnost komunikovat. „Obávám se dne, kdy technologie předčí lidskou interakci. To pak bude mít svět generaci idiotů. Nebo generaci Z, jak...
Taky nevím, proč je to připisováno jenom Gen Z. Jsem podstatně starší, ale volám, jen když je to nutné a když vím, že dotyčný může telefon zvednout a mluvit semnou. Jinak píšu a považuju to za elementární slušnost. Vyjma úředníků státní správy pochopitelně. Jestli něco nesnáším, tak to jsou hovory kvůli pokecu, protože dotyčný má zrovna čas a neřeší, jestli mám čas i já. A úplně největší pecka je dotaz jestli nespím v 10 dopoledne jenom proto, že pracuju z domu 😀