Nevím, co by se dělo, kdybychom se bránili. V každém případě by nás ale Němci nesmetli, jak vyhrožovali a jak dnes tvrdí ti, co odmítají, že jsme se měli bránit. Jestli by se nakonec zapojili spojenci, jestli by němečtí generálové odstavili Hitlera (což je podle mě nejpravděpodobnější výsledek), to se už nedozvíme.
Co ale víme naprosto jistě, že ustoupit bez boje nejprve Němcům a v roce 1948 komunistům naprosto zlomilo charakter národa. Dnes bychom v Evropě našli...
Tak tvrzení "Mnichov zlomil tomuto národu vaz" je trochu zavádějící, ale pro českou populaci typické. Vaz namá Mnichov nezlomil, zlomili jsme si ho sami a Mnichovskou dohodu používáme jen k zakrytí zbabělosti. Je to ta samá zbabělost, která dnes dává zrádcům do úst věty že "Rusko nelze porazit", "musíme hlavně mluvit o míru" a podobné, do nebe volající, nesmysly. A pak až dojde k tomu před čím mnozí rozumnější lidé varují a Russ jim zaklepe na dveře, budou...
Souhlas, naší slabinou vždy byla politika, Masaryk nežil a Beneš byl slaboch který se podvolil dvěma totalitám. Následky si neseme dodnes, kdy se situace mnichovské dohody připravuje pro Ukrajinu. Jak tenkrát řekl jeden chytrý pán, "vybrali jsme si hanbu a budeme mít válku".
S panem Stehlíkem, jehož dvě přednášky jsem v minulosti absolvoval, musí plně souhlasit. Pokud tady byl mezi válkami i po r. 1945 někdo, kdo ohýbal hřbet, tak to byl v prvé řadě E. Beneš. Sidonie Dědinová ve své knize o něm popisuje přesně jeho eskapády a přehmaty. Bohužel tragické.
Mnichov spíš nalomil víru ve spravedlivý Západ,když nám dovolil zřídit si po první světové válce svůj vlastní stát,což ani zdaleka nebyla taková samozřejmost,jak se nám dnes může zdát,neboť je dostatečně známo,že konkrétně ve Velké Británii panovala ve vládnoucích kruzích po první světové válce všeobecná nechuť,k atomizování střední Evropy.Pro ně bylo Rakousko-Uhersko mnohem čitelnější,než množství malých nárůdků,vzniklých na jeho troskách.Mnichov tuto...
S panem Stehlíkem souhlasím. Mnichov nám zlomil vaz. Naopak to bylo třeba u Rusů po válce. Po tom co museli snést a vytrpět během 2. světové války, jejích národní hrdost a sebevědomí po vítězném konci prudce vzrostlo a přetrvává stále.
V historii co by kdyby neplatí a obecně platí, že tyto - jakkoliv erudované úvahy - nikam nevedou. S panem Stehlíkem souhlasím ohledně zlomení vazu v tom smyslu, že poraženeckou morálku tohoto národa to ovlivňuje dodnes.
Kolik lidí by bylo v současné době - na rozdíl třeba od Poláků - ochotno bránit svou vlast se zbraní v ruce...
S panem plukovníkem naprosto souhlasím. Asi bychom nakonec nevyhráli, ale to shrbení se přeneslo přes rok 1968 až do našich časů: Babiš, Pitomio a další, také Prognostický ústav KGB, abych nezapomněl…
Dobrý den všem.
Tak já si myslím, že našemu národu zlomil páteř rok 1938 i rok 1968. A bohužel ani s jedním rokem jsem se jako společnost pořádně nevyrovnali.
A co se týká následků, tak to vidíme všichni kolem sebe dnes a denně.
Ztrácí se pojmy čest, pravda, morálka, svědomí.
Děti jsou vychovávány ne k lásce k vlasti, ale k lásce k mamonu a jsou zaslepeny pozlátkem internetu a sociálních sítí....
Jsem názoru, že nám zlomil vaz až teprve rok 1968 a vlastizrádný postup tehdejší komunistické vlády při ruské okupaci. Mnichov měl jednu možnost, kdo chtěl a současně mohl, odešel do zahraničí a bojoval proti okupantům tam. Část lidí pak tvořila domácí odboj. (Ve Francii, Anglii, na Středním východě a nakonec se zpožděním i v Rusku). V r. 1968 však nebyla žádná možnost proti okupantům aktivně bojovat na zahraničních frontách. Domácí odboj vzhledem k...
22